Článek
Předseda soudního senátu Jan Šott, který věc řeší potřetí, nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení a podotkl, že je vázán stanoviskem odvolacího soudu.
Vrchní soud po loňském odvolacím jednání už podruhé zrušil zprošťující verdikt a vyslovil názor, že by nalézací soud měl uznat Nagyovou i Babiše vinnými. „Naší povinností je respektovat stanovisko odvolacího soudu,“ konstatoval Šott.
Po vítězství ANO ve volbách a podpoře ze strany koaličních SPD a Motoristů Poslanecká sněmovna Babiše k trestnímu stíhání nevydala, a tak soud rozhoduje jen o Nagyové.
Žalobce Jaroslav Šaroch ve své poměrně krátké závěrečné řeči pro ni navrhl tříletou podmínku a půlmilionový peněžitý trest.
Obhájce Nagyové Josef Bartončík soudu navrhoval řadu důkazů, mimo jiné i opětovný výslech Andreje Babiše, soud ale návrhy na doplnění dokazování odmítl. Podle Bartončíka je červnové rozhodnutí vrchního soudu „nezákonné a protiústavní, které nemá v historii českého práva obdobu“ a odvolací soud tím podle něj porušil platný trestní řád.
Bartončík opět navrhl svou klientku zprostit obžaloby.
„To, co jsem si o sobě v usnesení vrchního soudu přečetla, bylo otřesné. Byla jsem vykreslena jako někdo, kdo zcela vědomě plánoval dotační podvod,“ prohlásila ve své závěrečné řeči Nagyová. „Opravdu si někdo myslí, že by někdo dobrovolně plánoval něco, co mu způsobí jenom problémy, rozvrátí život, a to bez jakéhokoliv osobního prospěchu?“ ptala se řečnicky a dále trvala na své nevině.
Kauza Čapí hnízdo je mnoho let táhnoucí se aféra, obžaloba se týká dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU kvůli padesátimilionové dotaci pro farmu Čapí hnízdo. Dotaci původně určenou pro malé a střední podniky podle obžaloby farma získala, ačkoliv byla spojena s velkým holdingem Agrofert, který Babiš vlastnil.
Projekt tudíž nesplňoval podmínky a získal finance pouze kvůli formálnímu převedení na anonymní akcionáře, ačkoliv byla farma podle obžaloby stále ve skutečnosti kontrolovaná Agrofertem.
Jana Nagyová u soudu
