Článek
Teleskop Jamese Webba zaznamenal známky metanu, oxidu uhličitého a dimethylsulfidu na tělese s označením K2-18b – exoplanetě (to je planeta nacházející se mimo Sluneční soustavu) více než osmkrát větší než Země, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně neboli zóně života své hvězdy.
- Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život. Jde o oblast, v níž nacházející se planeta přijímá takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným.
Objev dimethylsulfidu je obzvláště zajímavý, protože je to molekula, kterou produkuje pouze život na Zemi, a je většinou emitována z fytoplanktonu v mořském prostředí. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír, který Webbův teleskop spoluprovozuje, se objevem pochlubil v pondělí.
The Webb telescope has detected carbon dioxide and methane in the atmosphere of exoplanet K2-18 b, a potentially habitable world over 8 times bigger than Earth. Webb’s data suggests the planet might be covered in ocean, with a hydrogen-rich atmosphere: https://t.co/qN1SqCfFt1 pic.twitter.com/yoXF3flsUl
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) September 11, 2023
Astronomové a astrofyzici se tedy domnívají, že planeta může mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem, který má potenciál pro život.
Musk se chce zaměřit na potenciálně obyvatelnou planetu mimo Sluneční soustavu
„Poprvé jsme detekovali molekuly nesoucí uhlík v atmosféře planety v obyvatelné zóně. To se ještě nikdy nestalo. Atmosférické složení nám říká, že ze všech možných způsobů, jak to vysvětlit, je nejpravděpodobnější ten, že pod atmosférou je oceán,“ řekl podle listu The Daily Telegraph astrofyzik působící na britské Univerzitě v Cambridgi a hlavní autor výzkumu Nikku Madhusudhan.
Znamená to život?
Jak poznamenal geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, na sociálních sítích už se v souvislosti s tímto novým zjištěním objevily zprávy i o „mimozemském životě“. Takováto zkratka je ale podle něj - mírně řečeno - značně nepřesná.
„Podstatné u této organické sloučeniny - dimethylsulfidu - je, že ji máme na Zemi, kde ji vyrábí bakterie, tedy život. Jenže tady se objevuje ten problém. Objev dimethylsulfidu má k objevení života na téhle exoplanetě daleko. Hodně daleko,“ upozornil Brož, který o aktuálním pozoruhodném objevu uveřejnil na sociální síti X (dříve Twitter) sérii vysvětlujících příspěvků.
Hovořit o „objevení života“ je podle něj chybou z toho důvodu, že toho stále příliš nevíme o chemických procesech, které se na exoplanetě K2-18b odehrávají. „Vůbec tak nevíme, jestli tam nejede nějaká pro Zemi naprosto obskurní chemická reakce, která dimethylsulfid v pohodě produkuje,“ objasnil.
Obří zrcadlo vesmíru. Objevená planeta by podle fyzikálních zákonů vůbec neměla existovat
„Jenže dokud nevíte jistě, odkud se ta látka do atmosféry exoplanety dostává, neznamená to důkaz života. Snadno se totiž může stát, že brzy třeba někdo přijde s nápadem, jak se dá za (pro Zemi) zvláštních podmínek dimethylsulfid vyrobit,“ pokračoval.
„Ano, našli jsme v atmosféře exoplanety něco, co na Zemi dělá jen život. Jenže nevíme nic o tom, jak to na té exoplanetě vypadá. Netušíme nic moc o místní chemii a chemických reakcích, které se tam odehrávají. Takže dělat spojnici mezi životem a objevem je ošemetné,“ shrnul na závěr pro Novinky.
- Dimethylsulfid (DMS) je organická sloučenina. Je to hořlavá těkavá kapalina s teplotou varu 37 °C a charakteristickým nepříjemným zápachem - je složkou zápachu vznikajícího při vaření některé zeleniny a obilnin, např. kukuřice, zelí a červené řepy. Také je indikátorem bakteriální kontaminace při výrobě sladu. DMS vzniká v přírodě hlavně z dimethylsulfoniopropionátu (DMSP), který je významným metabolitem u některých mořských řas. DMS je množstvím nejvýznamnější sirnou biomolekulou vypouštěnou do atmosféry Země. Dalším významným přírodním zdrojem DMS je fytoplankton. DMS také přirozeně vzniká bakteriální přeměnou dimethylsulfoxidu (DMSO).
Dalekohled Jamese Webba v kostce:
Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu by měl poskytovat záběry ve vyšším rozlišení a přinášet vědcům lepší možnosti zkoumání. Je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.
Webbův teleskop objevil v nedalekém planetárním systému vodu
Jak bude vypadat Slunce, až zemře? Webb zachytil mimořádné snímky umírající hvězdy
