Jak bude vypadat Slunce, až zemře? Webb zachytil mimořádné snímky umírající hvězdy

Stejně jako je tomu např. u ohňostrojů, i výbuchem hvězd dochází k mísení různých chemických prvků vyzařujících světla pestrých barev. Výsledkem toho jsou potom fascinující barevné objekty nazývané mlhoviny.

Tzv. planetární mlhovina Messier 57 se nachází v souhvězdí Lyry. I přes pojem „planetární mlhovina“ ale nemá žádnou souvislost s planetami. Jedná se o zářící vnější obálky plynů, které jsou tvořeny určitými typy hvězd na konci jejich života. Při pohledu teleskopem ale mlhovina vypadá spíše jako slabý zářící prstýnek nebo kotouček, a může tak připomínat planetu. Doposud na žádných snímcích nebyla mlhovina takto dobře viditelná jako nyní.

Pozůstatek dávno mrtvé hvězdy září zelenými a fialovými barvami. V srdci objektu je patrná bílá skvrna, která představuje Bílého trpaslíka, zaniklou hvězdu menší velikosti. Díky výborné kvalitě snímků se vědcům otevřely nové možnosti jejího zkoumání. Fotografie ukazují, jak by jednou mohlo vypadat i Slunce po své „smrti“.

„Kosmický dalekohled Jamese Webba nám poskytl mimořádný pohled na Prstencovou mlhovinu, jaký jsme nikdy předtím neviděli,“ řekl Mike Barlow profesor University College London a spoluvedoucí vědec projektu JWST Ring Nebula Imaging Project.

„Snímky s vysokým rozlišením ukazují nejen složité detaily rozpínajícího se obalu mlhoviny, ale také odhalují vnitřní oblast kolem centrálního Bílého trpaslíka ve vysoké kvalitě.“

Když hvězdy velikostí podobné Slunci vyčerpají své palivo, stanou se nevyváženými a kvůli své tíze se začnou pod silou vlastní gravitace smršťovat. V momentě, kdy se jádro zhroutí, jsou vnější vrstvy hvězdy vystřeleny směrem ven. To způsobí, že hvězda nabobtná do podoby červeného obra.

Tvar, který mlhovina nabude, se odvíjí od složitých fyzikálních procesů, kterým ještě ani sami astronomové plně nerozumějí.

Tento proces podstoupí i hvězda nejbližší naší planetě Zemi, a to přibližně za pět miliard let. Slunce se doslova rozfoukne kolem oběžné dráhy Marsu a pohltí všechny vnitřní planety Sluneční soustavy včetně Země.

„Jsme svědky posledních kapitol života hvězdy,“ poznamenal Barlow k nově zveřejněným obrázkům mlhoviny Messier 57. „Snímky nám také otevírají doposud zavřené okno a dávají nahlédnout do vzdálené budoucnosti Slunce. Tuto planetární mlhovinu můžeme využít k bližšímu zkoumání toho, jak planetární mlhoviny vznikají a jak se vyvíjejí,“ vysvětlil podle portálu Space.com.

Planetární mlhovina Messier 57 i celé souhvězdí Lyry jsou populární především u vesmírných nadšenců. Barevně zářící prstenec je totiž velmi dobře viditelný i pomocí domácích hvězdářských dalekohledů.

Léto je pak k jejímu pozorování nejideálnější, protože se objekt nachází v blízkosti svého nejvyššího bodu na obloze. Je tedy méně ovlivněn světlem ze Země a atmosférickým zkreslením - a pozorovatelům je tak lépe viditelný.