Článek
Hvězda je stará asi 5,4 milionu let a je chladnější než Slunce. Kolem ní obíhají dva známí tzv. plynní obři - planety, které jsou složené především právě z plynů, informoval minulý týden americký server CNN. Jedna z těchto planet, PDS 70b, může podle astronomů sdílet svou oběžnou dráhu s třetí „sourozeneckou“ (a hypotetickou) planetou, která se tam formuje.
Vyjma exoplanet se blízko hvězdy nacházejí i dva protoplanetární disky, tedy oblaka prachu a plynu. Právě prach a plyn jsou nezbytné pro vznik hvězd a planet. Mezi disky je mezera velká zhruba osm miliard kilometrů a zde se nacházejí plynní obři obíhající kolem hvězdy.
🆕 Webb’s #MIRI instrument has detected water vapour in the inner disc of the system PDS 70. ♨ This is the first detection of water in the terrestrial region of a disc already known to host two or more protoplanets. Read more: https://t.co/4Dg9pYG2qN or 🧵👇 pic.twitter.com/WGljCGTpkc
— ESA Webb Telescope (@ESA_Webb) July 24, 2023
V jednom z disků, který je od hvězdy vzdálený asi 160 milionů kilometrů, zaznamenal přístroj Mid-Infrared Instrument (spektrograf a kamera) na kosmickém dalekohledu Jamese Webba stopy vodní páry.
Pro představu, vzdálenost Země od Slunce je podobná - 150 milionů kilometrů. Pokud PDS 70 sdílí s naší Sluneční soustavou určité charakteristiky, je tento disk podle astronomů místem, kde by mohly vzniknout kamenné planety podobné těm v naší soustavě.
Profesor tvrdí, že vesmír může být dvakrát starší, než jsme si dosud mysleli
Ideální místo pro formování planet
Samotný planetární systém je sice z vesmírného hlediska relativně mladý, avšak hvězda PDS 70 je podle vědců poměrně stará na to, že se v její blízkosti nachází jak vodní pára, tak protoplanetární disk.
Navíc je to poprvé, co se v disku, který obsahuje všechny potřebné složky pro vznik planet, našla voda.
Obří zrcadlo vesmíru. Objevená planeta by podle fyzikálních zákonů vůbec neměla existovat
Přítomnost vodní páry v disku naznačuje, že by nově zformované planety mohly vodu v nějaké formě obsahovat. Zatím zde ve vnitřním disku žádné nově se formující planety odhaleny nebyly - na odpověď na otázku, zda vůbec nějaké planety vzniknou a jestli budou potenciálně obyvatelné, si musíme ještě počkat.
Studii o přítomnosti vody v této zóně tvorby nových planet publikoval odborný časopis Nature.
Mistrovské dílo impresionismu? Webbův teleskop oslavil výročí pohledem na rodící se hvězdy
Co se týká nálezů vody ve vesmíru, když zůstaneme v našem solárním systému, nabízí se připomenout např. Saturnův měsíc Enceladus, uvnitř jehož podpovrchového oceánu byl navíc nedávno detekován i třeba fosfor.
A nemusíme „chodit“ ani tak daleko. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu našeho Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal lunární povrch zpracovávat už v roce 2032.
Uvnitř Saturnova ledového měsíce je fosfor. Klíčový prvek pro život
NASA hodlá v roce 2032 začít těžit suroviny z Měsíce
