Brašna amerických astronautek stále krouží kolem Země. Je šance ji najít v dalekohledu

„Nevím sice o tom, že by někdo ze Země (myšleno veřejnost či amatérští astronomové) pozoroval nějaké to uniklé nářadí, ale principiálně to možné je,“ potvrdil pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Ovšem podle něj rozhodně ne očima, protože i kdyby to bylo dostatečně jasné, ISS sama je na naší obloze výrazně jasná a tuhle „tečku“ by přesvítila – pokud by však brašna byla v těsné blízkosti.

„To ale už není, a tak se bude jednat o samostatný objekt v dalekohledu. I běžným dalekohledem vidíme už strukturu ISS, rozlišení nicméně nejspíš nebude stačit na to, abychom viděli, co to přesně letí (v tomto případě brašna), ale uvidíme maximálně jen jasnější tečku,“ vysvětlil.

Jak jsme informovali již minulý týden, astronautky amerického Národního úřadu pro vesmír a letectví (NASA) při vzácném plně ženském výstupu do kosmu opravovaly systémy, které umožňují staničním solárním panelům neustále se natáčet za Sluncem a generovat tak elektřinu.

„Při této činnosti nechtěně ztratily jednu brašnu s nářadím. Řídící letu si brašny všimli na venkovních kamerách. Vybavení nebylo po zbytek výstupu potřeba. Řídící středisko analyzovalo trajektorii brašny a vyhodnotilo, že riziko opětovného kontaktu se stanicí je nízké, posádka na palubě i vesmírná stanice jsou v bezpečí. Není třeba nijak zasahovat,“ uvedla na svém blogu po výstupu z 1. listopadu NASA.

Z paluby samotného orbitálního komplexu uniklou schránku s nářadím fotograficky zaznamenal 2. listopadu japonský astronaut Satoši Furukawa (úvodní fotografie článku i příspěvek ze sociální sítě X výše).

Bílý vak s nářadím je překvapivě jasný a na noční obloze je těsně pod hranicí viditelnosti pouhým okem - pozorovatelé by jej ale tedy měli spatřit pomocí dalekohledu. Brašna by měla být o něco méně jasná než Uran a k jejímu sledování napomůže např. nástroj NASA Spot the Station, s jehož asistencí můžeme na obloze najít ISS.

„Návod nás navede na polohu ISS, ale jestliže brašna letí pár minut před ní, nebude snadným úkolem ji na obloze najít,“ okomentoval to dále český astronom Suchan.

Brašna - teď vlastně už tzv. vesmírné smetí - naši planetu obíhá zhruba dvě až čtyři minuty před stanicí, připomíná list The Guardian.

Na oběžné dráze zůstane podle všeho několik měsíců, než klesne a své putování ukončí v ohnivém záblesku při vstupu do zemské atmosféry. Podle specializovaného serveru EarthSky by se tak mělo stát zhruba v březnu 2024.

Nejde o první případ ztráty objektu ve vesmíru, a dokonce ani o první ztracený vak s nářadím.

V roce 2008 americká astronautka Heidemarie Stefanyshynová-Piperová při pokusu opravit poškozenou součástku na ISS jen bezmocně sledovala, jak její brašna odplouvá, a kvůli incidentu musela NASA změnit plány zbývajících výstupů do volného prostoru plánovaných během mise raketoplánu Endeavour.

Nyní už zesnulý britsko-americký astronaut Piers Sellers zase v roce 2006 přišel o špachtli při testování metody opravy tepelného štítu. Nástroj používal k tomu, aby na záměrně poškozené vzorky rozetřel lepkavou hmotu. Ztrátu prý oplakal. „To byla moje nejoblíbenější špachtle… Ostatním špachtlím to neříkejte,“ řekl tehdy.

Již roku 1965 ztratil americký astronaut Edward White náhradní rukavici, když se vydal na vesmírnou vycházku z lodi Gemini 4.

A např. v roce 2010 ruští kosmonauti Fjodor Jurčichin a Michail Kornijenko během svého výstupu vně ISS ztratili svorku a podložku.