Hlavní obsah

Monumentální tapiserie Hostina Bohů na Starém zámku v Jevišovicích

Novinky, Jaroslav Štěpaník

Nějaký čas se tapiserie, která je kulturní památkou, nacházela v depozitáři Etnografického ústavu v Brně. Vzácné dílo pak prošlo rukama odborníků v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí. Nyní vhodně doplňuje v Jevišovicích zdejší expozici klávesových hudebních nástrojů.

Foto: Moravské zemské muzeum
Článek

Ve čtvrtek 28. května byla nově zrestaurovaná tapiserie Hostina bohů na jevišovickém zámku slavnostně odhalena.

Do rozměrného díla o rozměrech 520 cm na šířku a 350 cm na výšku vetkal výjev z antické mytologie neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661-1734). Dílo zachycuje hostinu bohů (levá část) a muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz (napravo) v krajině. Výjev je rámován tkanou zlatavou bordurou z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů.

„Doplní elegantní charakter jak sálu, tak více než čtyř desítek nástrojů od nejstarších varhan až po klavíry 20. století,“ řekla k umístění tapiserie, která je kulturní památkou, vedoucí Výstavního oddělení MZM Radmila Jarešová.

Restaurátorské práce si vyžádaly čtvrt roku. Zvlášť závažné poškození bylo na modrém bordurovém lemu, po jehož celém obvodu se nacházejí v krátkých intervalech díry. Ty vznikly zřejmě nešetrným sejmutím tapiserie, zavěšené v minulosti nejspíš na podkladové liště.

„Hlavičky hřebíků necitlivým stržením protrhaly borduru,“ popsal restaurátor, akademický malíř Jan Timotej Strýček. Podle něj je Hostina bohů unikátní především svým zpracováním. Tkanina má vysokou hustotu. „To umožnilo tvůrcům neuvěřitelně detailní práci. Takže i když jsou na výjevu zachyceny postavy s poměrně malými tvářemi, jejich výrazy jsou doslova psychologicky propracované.“ Tapiserie si udržela i svou původní barevnost, což je poměrně vzácné.

Starý zámek v Jevišovicích přitahuje návštěvníky mnohým dalším. Výstava Umění skalních maleb ve sklepních prostorách vznikla z expedic antropologa světového jména a bývalého ředitele Moravského zemského muzea profesora Jana Jelínka. Přináší repliky třiceti skalních maleb a rytin z významných světových lokalit.

V zámku se nachází se i jedna z největších soukromých archeologických sbírek u nás. Její součástí je řada evropských unikátů. Jmenujme za všechny alespoň světoznámou Venuši z Hlubokých Mašůvek. Sbírku ze soukromé badatelské činnosti Františka Vidomce v roce 2006 zakoupilo Moravské zemské muzeum a vystavuje ji zde.

Opomenout nelze, že zdejší zámek v roce 1649 od císaře Ferdinanda III. zakoupil Raduit de Souches, slavný zachránce Brna před Švédy. Žil tu se svou ženou, nechal tu vystavět u kapli sv. Ludvíka a zámek byl za jeho doby přestavěn do raně barokní podoby. Tu si Starý zámek v Jevišovicích zachoval dodnes a vítá jí do svých vnitřních prostor přitažlivými expozicemi.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám