Článek
Kyjev, pro nějž je podpora západních spojenců klíčová, má v současné době prostředky na pokrytí výdajů pouze do června, jak podle agentury vyplývá z odhadů „domácích a zahraničních představitelů“.
„Řada nedávných neúspěchů, od maďarského veta proti půjčce Evropské unie ve výši 90 miliard eur (více než 2,2 bilionu korun) přes spor ohledně nejnovějšího balíčku pomoci Mezinárodního měnového fondu až po váhající zbrojní iniciativu NATO (PURL), způsobila výrazné omezení manévrovacího prostoru Ukrajiny,“ uvedl Bloomberg.
Evropskou půjčku blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který si podle Bloombergu založil svoji předvolební kampaň na útoky proti Ukrajině.
Agentura doplnila, že blokování této půjčky bude probíhat nejméně do 12. dubna, kdy se v Maďarsku konají parlamentní volby. Slovenský premiér Robert Fico však už avizoval, že pokud Orbán neobhájí vítězství, blokovat v EU bude Slovensko.
Kyjev se také potýká s problémy s reformami, které k vyplacení peněz požaduje MMF. Ukrajinští zákonodárci totiž dosud neschválili změny daňové legislativy, které by otevřely cestu k dalším penězům z MMF.
Ten schválil pro Ukrajinu úvěrový program ve výši 8,1 miliardy dolarů (přes 172 miliard korun) s tím, že pokud by zmíněné reformy prošly, Kyjev by z této částky získal 1,5 miliardy dolarů. Na to ale ještě Ukrajina má čas do konce června, kdy MMF bude revidovat současný plán reforem.
Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj v březnu prohlásil, že pokud nedorazí mezinárodní finanční prostředky, bude jeho instituce v nejhorším případě muset přímo financovat ukrajinské ministerstvo financí. „Tyto peníze by pokryly platy vojáků a zaměstnanců a financovaly by základní služby,“ vysvětlila agentura.
Zatímco Ukrajině finance chybí, Rusové stále více těží ze situace na Blízkém východě. Tam USA s Izraelem 28. února rozpoutaly válku proti Íránu, který v odvetě útočí na země Perského zálivu, kvůli čemuž stoupají ceny ropy. Washington také zmírnil sankce na Rusko, které díky tomu zvýšilo zisk z ropných produktů.
Kromě toho také USA spotřebovávají vojenské prostředky a americký prezident Donald Trump kvůli konfliktu odsunul diplomatické snahy o ukončení ruské války na Ukrajině.
Rostoucí finanční nejistotu umocňuje také strach z nedostatku zbraní, protože někteří spojenci NATO nejsou ochotni kupovat Ukrajině zbraně, napsala agentura. Ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Hetmančuková agentuře sdělila, že financování v rámci programu PURL zajišťuje jen hrstka zemí a že je stále obtížnější je opakovaně žádat o pomoc.
Celkově Ukrajina podle odhadů svých finančních úřadů potřebuje v roce 2026 zahraniční pomoc ve výši 52 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun).
