Článek
„Česká republika je parlamentní demokracie a tímto pohledem ji vnímá většina občanů. Proto by podle nich měl Česko na summitu zastupovat především premiér Andrej Babiš. Shodnou se na tom jak voliči vlády, tak někteří voliči opozice,“ uvedla Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
Babiše chce na summitu 57 procent všech oslovených, u voličů hnutí ANO je to dokonce 89 procent, nemalou podporu má však také u příznivců předvolební koalice Spolu, tedy stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Konkrétně 49 procent voličů Spolu si přeje, aby se Babiš do Ankary vypravil.
Na druhém místě se umístil prezident Petr Pavel, na summitu by ho rádo vidělo 47 procent Čechů, přičemž výraznou podporu má u příznivců Spolu (93 procent), STAN (92 procent) i Pirátů (91 procent).
Naopak Pavla na summitu si přeje jen 17 procent voličů ANO. „Tuto podporu bych čekal větší. V politice je nicméně vždy potřeba nepřítel. V minulosti to byl tandem Andrej Babiš-Petr Fiala, nyní premiér takového soupeře v opozici nemá, a tak si vybral prezidenta Pavla a strefuje se do něj,“ popsal Michal Malý, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Babiš s Pavlem vedou spor o to, kdo by měl na summit Severoatlantické aliance jet. Prezident Pavel trvá na tom, že na summit pojede společně s premiérem Babišem, ten to odmítá. „Já si neumím představit, co by tam s námi dělal, jak bychom tam mohli být všichni na hromadě?“ řekl například premiér o Pavlově účasti v polovině dubna.
Proti Pavlově účasti je zejména ministr zahraničí Macinka, který se vůči hlavě státu ostře vyjadřuje zejména poté, co Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí motoristického kandidáta Filipa Turka.
„Summit NATO je vrcholný politický summit hlav států a vlád, ne setkání lampasáků v záloze,“ řekl Macinka na začátku května. Paradoxně největší podporu mezi vládními stranami má prezident mezi Motoristy, v Ankaře ho chce 26 procent jejich příznivců. V případě příznivců SPD je podpora Pavlovy účasti na summitu pouhých 8 procent.
Vláda 13. dubna schválila zabezpečení letecké přepravy ústavních činitelů v roce 2026, na seznamu byl i červencový let do Ankary. Mezi účastníky tohoto letu byl uveden Babiš, Macinka a Zůna, nikoliv Pavel.
Zůna se umístil v průzkumu NMS na třetím místě, v Turecku ho chce 45 procent všech respondentů. Na posledním místě pak skončil ministr Macinka, pouze 30 procent dotázaných si přeje, aby na summit NATO odcestoval.
„I jeho vlastní voliči by na summitu preferovali spíše Jaromíra Zůnu, který má na rozdíl od Macinky dlouholeté zkušenosti v armádě,“ okomentovala Friedrichová. Pokud jde o voliče Motoristů, 64 procent si přeje Zůnovu účast v Ankaře, 63 procent pak přítomnost Macinky.
„Podle mého názoru Macinkův výsledek souvisí s jeho nižší mírou popularity u českých občanů,“ popsal Malý. Podle něj se v průzkumu mohla odrazit především oblíbenost politiků spíše než názor obyvatel na rozdělení exekutivních funkcí.