Článek
Medvěděv uvedl, že ještě před 15 až 20 lety bylo Rusům jedno, zda Ukrajina do EU vstoupí, nebo ne. „Tím spíše, že šance na vstup do EU byly téměř nulové,“ napsal Medvěděv.
Zopakoval, že hlavním cílem Ruska vždy bylo, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. To se ale podle něho změnilo, protože se Evropská unie změnila.
„Dnes už v podstatě Evropská unie, která byla kdysi vytvořena na základě Evropského společenství uhlí a oceli, neexistuje. Je to politizovaná globalistická a od určité doby i zuřivě rusofobní organizace. Organizace, která sní o odvetě namířené proti Rusku,“ tvrdí ruský exprezident v příspěvku na Telegramu.
Podle něj navíc EU bývala entitou, která nechtěla válku, nyní ji ale Medvěděv označil za „soběstačný vojenský blok, který by měl postupně začít konkurovat NATO, zejména v době trumpismu“. Samostatnou armádu v rámci EU však západní lídři opakovaně odmítli.
Medvěděv ovšem opomenul fakt, že Evropská unie začala zbrojit až na obranu proti ruské hrozbě. Řada západních zpravodajských služeb totiž dlouhodobě varuje před možným ruským útokem. Některé služby hovoří o tom, že by útok mohl přijít do pěti let, jiné zase říkají, že do dvou nebo do tří.
Ruskému exprezidentovi se také nelíbí, že EU posílá vojenskou pomoc Ukrajině, která se již přes jedenáct let brání ruským okupantům. „Brusel je dnes skutečným nepřítelem Ruska,“ prohlásil Medvěděv. „V této zvrácené podobě představuje Evropská unie pro nás neméně velkou hrozbu než Severoatlantická aliance,“ dodal.
Kvůli tomu teď Medvěděv tvrdí, že Ukrajina již nemůže vstoupit nejen do NATO, ale ani do EU. Ještě v únoru přitom mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Ukrajina má suverénní právo vstoupit do Evropské unie.
„Takzvaná Ukrajina v EU tedy představuje pro naši zemi nebezpečí. Tomuto nebezpečí lze čelit dvěma způsoby: a) buď si EU sama uvědomí, že kyjevský kvazistát v zásadě nepotřebuje; b) nebo, což je samozřejmě lepší, do EU prostě nebude mít kdo vstoupit…“ uzavřel příspěvek Medvěděv, čímž tak znovu dal najevo, že cílem Ruska je Ukrajinu zničit.
Medvěděv často o Ukrajině hovoří jako o kvazistátu, zemi číslo 404 (s odkazem na hlášku o neexistující internetové stránce) nebo o bývalé či neexistující Ukrajině. Naváží se také do ukrajinského vedení, které označuje za nelegitimní. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom byl, na rozdíl od ruského vůdce Vladimira Putina, zvolen v demokratických volbách. Nové se ovšem konat nemohou, protože Ukrajina je ve válečném stavu, v němž ukrajinská ústava jakékoli volby zakazuje.
