Článek
Deset dní před začátkem americko-izraelských útoků na Írán Trump ve Washingtonu pořádal konferenci, na které se k poskytnutí miliard pro Radu míru zavázaly státy Perského zálivu. Tyto peníze mají jít na rekonstrukci Pásma Gazy, které více než dva roky čelilo ničivému izraelskému ostřelování.
Část peněz má pak zafinancovat aktivity Národního výboru pro správu Gazy (NCAG). Jedná se o přechodný správní orgán složený z palestinských technokratů nezávislých na teroristickém hnutí Hamás. To se má ve druhé fázi stávajícího příměří vzdát zbraní, připomíná agentura Reuters.
Téměř dva měsíce po konferenci, na které se státy k poskytnutí financí zavázaly, má Rada míru k dispozici méně než miliardu dolarů (20,8 miliardy korun), uvedl zdroj obeznámený s provozem rady. Na tuto částku se zatím složily pouze Spojené arabské emiráty, Maroko a USA.
Příměří v Gaze tak uvázlo na mrtvém bodě, protože představitelé NCAG do Gazy v současnosti nemohou vstoupit, přičemž vyslanec Rady míru Nickolay Mladenovas Hamás a další palestinské organizace informoval, že to je kvůli nedostatku peněz. Čtrnáctičlenný výbor vedený Alím Šáatem, bývalým vicepremiérem Palestinské samosprávy, jež částečně spravuje Izraelem okupovaný Západní břeh, tak zatím pod americkým a egyptským dohledem zůstává v hotelu v Káhiře.
Kromě finančních důvodů je tomu tak i kvůli bezpečnostní situaci v Gaze. Izraelské síly na palestinské území nadále sporadicky útočí, přičemž si jejich útoky již od uzavření příměří vyžádaly přes 700 mrtvých. Hamás si zase místo složení zbraní upevňuje pozici v části Gazy, která zůstává pod jeho nadvládou.
Trumpův zamrzlý mírový plán pro Gazu je další z mnoha iniciativ amerického prezidenta, kterou si, zatím bez úspěchu, snaží vytvořit image globálního mírotvůrce. Podobně například sliboval, že hned po loňském návratu do Oválné pracovny ukončí válku na Ukrajině, ale její konec zůstává v nedohlednu. I příměří, které Spojené státy uzavřely s Íránem, se už po pár dnech jeví jako velmi křehké.
