Hlavní obsah

Analytik: Čína netlačí na ukončení války. Nepřeje si vítězství Západu

Právo, zr

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čína se dosud svými diplomatickými kanály nepokusila zatlačit na Rusy, aby válku na Ukrajině ukončili. Západ by podle čínských lídrů neměl vyjít z konfliktu posilněný. Za jeho vznik Číňané nadále neviní Ruskou federaci, ale Spojené státy americké, říká v rozhovoru pro Novinky analytik Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky.

Foto: AMO

Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky.

Článek

Když se Rusové Ukrajincům mstili za poničení Kerčského mostu útoky na města a civilisty, ozvali se Číňané s tím, že doufají, že bude situace deeskalovat. Je to signál, že by i Číňanům začala agresivita Rusů vadit, nebo jsou stále na jejich straně?

Postoj Číny se ve své podstatě nemění. Často se v médiích upozorní na nějaké její konkrétní vyjádření, jako nedávno na tato slova o deeskalaci, ale často je to vytržené z kontextu. Čína o deeskalaci a příměří hovoří od začátku. Ale nikdy přímo nekritizuje Rusko ani nepodporuje Ukrajinu. Od začátku viní z konfliktu Spojené státy americké, tvrdí, že úmyslně konflikt udržují dodávkami zbraní, že z války USA profitují a tak dále.

Čína samozřejmě upravuje svá sdělení podle toho, k jakému publiku hovoří. Ale z tohoto hlediska bych žádné změny podstaty čínské pozice nehledal. Postoj nezměnila ani po odhalení válečných zločinů na Ukrajině, ani po anexi ukrajinských území.

Proč? Vyhovuje jí, že jsou nyní na Číně Rusové ekonomicky závislí? Má ve válce ekonomické zájmy?

To si nemyslím. Je to až sekundární dopad války, a ta má na globální ekonomiku především negativní dopady. Je pravdou, že Čína může získat z toho, že Rusové ztrácejí západní zákazníky pro vývoz svých energetických surovin a Čína si tak například může vydobýt lepší cenové podmínky. Ale obecně jsou dopady války na globální ekonomiku pro Čínu pochopitelně nežádoucí. Pokud dojde ke globální ekonomické recesi, tak klesne poptávka po čínských produktech, na kterých je čínská ekonomika postavená. Ekonomika není ten důvod, aby Čína podporovala Rusko.

To, že Čína nepomáhá Rusku víc, lze do určité míry připisovat obavám ze sankcí Západu.

Jde zde spíše o strategické zájmy Číny. Čína nechce, aby Západ vyšel z války a celé situace posilněný. Zároveň není v jejím zájmu, aby Rusko bylo výrazně oslabené. Čína může profitovat z ekonomicky oslabeného Ruska, ale pokud by vyšlo z války oslabené až příliš, tak to není v jejím zájmu. Rusko je pro ni nejdůležitější strategický partner, o kterého se může opřít v některých globálních otázkách.

Může Čína kvůli obavám, aby Západ nevyšel z války posilněný, začít Rusům dodávat zbraně?

To je zajímavá otázka. Když říkám, že čínská pozice je konzistentní, tak v případě, že by Rusko bylo ve velmi špatné situaci, tak by se Čína mohla rozhodnout nějakým způsobem Rusko přece jenom podpořit. Ale myslím si, že dodávky zbraní nejsou ve hře. Mohli bychom spíš být svědky nějaké konkrétnější ekonomické podpory, ale to až v případě, že by pro Rusko byla situace velmi zlá. Jinak si nemyslím, že by se Čína chtěla do války nějakým způsobem zapojovat.

Mohl by Západ na Čínu vůbec za případnou pomoc Rusům uvalit sankce, když je na mnoha jejích výrobcích a produktech závislý?

To, že Čína nepomáhá Rusku víc, lze do určité míry připisovat obavám ze sankcí Západu. Konkrétní čínské firmy jsou velmi opatrné, jakým způsobem operují na ruském trhu, jakým způsobem spolupracují s ruskými entitami. Byly případy čínských firem, které odmítly dávat ruským partnerům náhradní díly k letadlům atd. Odstrašující efekt sankce mají. Čína nebude riskovat je obcházet. V současnosti je na tom navíc ekonomicky dost zle a není v jejím zájmu, aby teď čelila západní odvetě.

Rusové opakovaně hrozili jadernými zbraněmi. Jak by na jejich použití reagovala Čína?

Čínská jaderná doktrína je poměrně přísná. Říká, že Čína za žádných okolností nepoužije jaderné zbraně jako první. Z tohoto hlediska a z hlediska principů mezinárodního práva by se dalo očekávat, že by se Čína od případného jaderného užití ze strany Ruska distancovala. Další eskalace, kterou by takový vývoj nepochybně přinesl, není v zájmu Číny.

Rusko dál mluví o špinavé bombě, připravuje vojáky na boj v radioaktivní kontaminaci

Válka na Ukrajině

Pokud by k použití jaderné zbraně došlo, tak by Čína minimálně diplomatickými kanály asi začala tlačit na Rusko. Právě tohle by pro Čínu mohla být pomyslná červená čára, jež by změnila její uvažování o konfliktu. Ale také si umím představit, že by se to snažila minimálně rétoricky ospravedlnit, že to byla reakce Rusů na provokaci atd., jako nakonec Čína prezentuje celou ruskou agresi.

Jak by Číňané chtěli, aby válka dopadla? Nepřejí si vítězství Západu ani velké oslabení Ruska, ale silné Rusko také není v jejich zájmu, ne?

Nejlepší pro čínské zájmy by byl zamrznutý konflikt nebo nějaké příměří, potvrzující zisky Ruska. Tedy výsledek, kde by Rusko nebylo významně oslabené a „ukrajinská otázka“ by nebyla vyřešená. Evropské státy a USA by tak musely neustále investovat zdroje a pozornost do obrany Ukrajiny. Z toho by vyplývalo, že by Čína měla volnější ruce ve svém vlastním regionu. To by Číně vyhovovalo.

Pokud by k použití jaderné zbraně došlo, tak by Čína minimálně diplomatickými kanály asi začala tlačit na Rusko. Právě tohle by pro Čínu mohla být pomyslná červená čára, jež by změnila její uvažování o konfliktu.

Čína navíc netlačí na to, aby se konflikt ukončil. Nevšimli jsme si, že by se do toho jakkoliv diplomaticky vkládala, navzdory rétorice.

Zajímá běžné Číňany válka na Ukrajině? Je to pro ně téma?

Pokud se podíváme na diskuze na čínských sociálních sítích, tak válka figuruje na vysokých příčkách nejsledovanějších témat. Zároveň s tím, jak válka pokračuje už relativně dlouho a stává se „rutinou“, už to není téma číslo jedna. Vnímání války v porovnání se situací u nás je obecně dost odlišné. Nás to zasahuje jinak, máme tu uprchlíky, energetickou krizi, inflaci. Válku cítíme přímo. V Číně důsledky války tak přímo nepociťují. Mají jiné společenské otázky, např. covid a pokračující přísnou protipandemickou politiku. To my jsme zapomněli, že nějaká pandemie vůbec byla.

Nenahrává situace na Ukrajině Číňanům k tomu, aby zaútočili na Tchaj-wan?

Myslím, že to nehraje klíčovou roli a Čína se při svém uvažování řídí jinými faktory. Samozřejmě, že Čína sleduje reakci Západu na ruskou invazi. Vidí, čemu by mohla sama čelit v případě konfliktu o Tchaj-wan. Ale čínské vedení si uvědomuje, že případný vojenský útok na Tchaj-wan by znamenal obrovskou ránu pro čínskou ekonomiku. Bylo by to destabilizační a ve výsledku by to mohlo ohrozit i samotný čínský režim. Čína musí počítat s tím, že USA by se do konfliktu s největší pravděpodobností zapojily, podoba reakce EU až tak zásadní není a Čína ji příliš nebere do úvahy. Zatímco Rusko od začátku vědělo, že USA se do války na Ukrajině pravděpodobně přímo nezapojí a ten strategický kalkul byl zde zcela odlišný.

Ekonomická situace v Číně je navíc v současnosti těžká a nezdá se, že by rostla naléhavost „vyřešit tchajwanskou otázku“. Žádnou změnu oficiální pozice nenaznačil ani projev generálního tajemníka Si Ťin-pchinga na sjezdu komunistické strany tento týden. Samozřejmě nevidíme do hlav čínských lídrů, ale nemyslím si, že by to bezprostředně hrozilo, i když riziko dlouhodobě roste.

Akcie v Číně po sjezdu komunistů výrazně klesly

Ekonomika

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám