Článek
Index Hang Seng zhruba hodinu před koncem obchodování odepisoval 6,9 procenta na 15 091 bodů, a ocitl se tak nejníže za 13 let.
Tedy od globální finanční krize, po které přišla celosvětová hospodářská recese. Index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, tedy v pevninské Číně, odepisoval 2,9 procenta na 3633 bodů.
Výrazné ztráty zaznamenaly také akcie firem Alibaba Group Holding a Tencent Holdings, které se obchodují i v zahraničí. Ztrácely kolem deseti procent, a výrazně dolů tak stáhly i dílčí index akcií technologických firem.
Index akcií čínských realitních firem obchodovaných v Hongkongu odepisoval přes deset procent a ocitl se na rekordním minimu, uvedla agentura Reuters.
Prezident Si Ťin-pching si na 20. sjezdu komunistické strany zajistil znovuzvolení i na třetí funkční období, což je bezprecedentní. S tím trhy do určité míry počítaly, mnohem více je podle analytiků zneklidňuje, jakými lidmi se prezident obklopí.
Jak na realitní, tak i na technologický sektor se čínské úřady v poslední době zaměřovaly nejvíce jako na odvětví, která je potřeba více regulovat.
Očekává se proto, že prezident by v nadcházejícím období mohl regulaci ještě zpřísnit, vzhledem k tomu, jaké lidi má v novém týmu.
Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí zrychlila tempo růstu na 3,9 procenta
Analytici v této souvislosti nejvíce skloňují jméno Li Čchiang, což je stranický lídr ze Šanghaje. Ten se pravděpodobně stane i příštím čínským premiérem.
Slabší je i kurz čínského jüanu - ten, který se obchoduje v kontinentální Číně, je vůči dolaru nejníže za 15 let. Mimo území Číny, kde se s jüany smí obchodovat od roku 2011, čínská měna klesla na 7,2790 jüanu za dolar a je blízko historického minima.