A je ticho po pěšině. Putinův režim o stažení z Chersonu raději mlčí

První kanál, stejně jako stanice Rossija 1 nebo NTV ve středu večer ve zpravodajských relacích shodně ukázaly videozáznam ruského ministerstva obrany, v němž šéf resortu Sergej Šojgu nařídil stažení ruských vojsk za řeku Dněpr.

První kanál a Rossija 1 také odvysílaly reportáže, jak obyvatelé Chersonské oblasti na výzvu ruských úřadů opouštějí region a dostávají bydlení v ruském Stavropolu. Poté ale podle Meduzy přinejmenším den a půl ani jedna z jmenovaných stanic situaci u Chersonu nekomentovala.

Během pátku NTV uvedla, že ruská protivzdušná obrana při přesunu ruských vojsk na levý břeh odrazila ukrajinské útoky a že za Dněpr se přepravilo už 115 tisíc civilistů. Zmínila také zřícení už dříve poničeného Antonivského mostu přes Dněpr. Učinila tak poté, co ruské ministerstvo obrany na sociálních sítích oznámilo, že stahování vojsk za Dněpr zakončilo.

O stahování Rusů v pátečních denních relacích mlčela stanice Rossija 1, která opět vysílala pouze reportáže o tom, jak Rusko dál přijímá „běžence“. Hlavním článkem na webu ruské tiskové agentury RIA Novosti byla v pátek okolo deváté SEČ zpráva s titulkem „Ukrajinští vojáci utíkali z obce Opytne“, která se týká údajného vytlačení ukrajinských sil z této obce poblíž Doněcku.

Ruský prezident Vladimir Putin nebyl přítomen, aby oznámil špatné zprávy, všímá si politická analýza britského listu The Guardian. V den, kdy Rusko oznámilo ústup z Chersonu, Putin navštěvoval nemocnici v Moskvě a o daném rozhodnutí se nezmínil.

Putinovo mlčení bylo podle ruského zpravodaje Guardianu Pjotra Sauera ještě více „ohlušující“ ve čtvrtek, když ministerstvo obrany na svém denním brífinku oznámilo, že „v přísném souladu se schváleným plánem“ právě začalo ustupovat z Chersonu, jediného regionálního hlavního města dobyté Moskvou od začátku války.

„Putin nechce sdělovat špatné zprávy a převzít odpovědnost za tento ústup,“ cituje Sauer bývalého vysokého představitele obrany pod podmínkou anonymity.

„Nechce být spojován s neúspěchem. Tohle je jeho modus operandi už léta,“ vysvětlil úředník a poukázal na dřívější vojenský ústup z ukrajinského regionu Charkov, který Putin podobně ignoroval – a místo toho strávil den u obřího ruského kola.

Experti, kteří Putina pozorně sledují, zmínili, že jeho rozhodnutí opustit Cherson je také připomínkou jeho připravenosti učinit taktické ústupky, když bude tlačen ke zdi.

„Je špatné říkat, že Putin nikdy neustoupí. Toto jen znovu ukazuje, že Putin umí být pragmatický. Toto rozhodnutí pro něj bylo zjevně velmi emotivní, ale přijal ho. Dokáže být racionální,“ soudí Taťjana Stanovaja, zakladatelka firmy R.Politik, která nabízí nezávislé analýzy současné ruské politiky.

Zmíněný bývalý představitel ruské obrany k tomu doplnil, že stažení z Chersonu potvrzuje, že pro Moskvu tam nastala „hrozivá vojenská situace“, kterou nemohla nechat jen tak.

„Autokracie má i své odvrácené stránky. S úspěchem se pojí absolutní moc, za selhání nesete absolutní odpovědnost,“ měl zhodnotit na svém Telegramu dopady neúspěchu ruské armády na Ukrajině ultranacionalistický filozof Alexandr Dugin.

Uvedl to web britského deníku The Mirror a po něm italská agentura ANSA s tím, že tento Duginův příspěvek byl později smazán. Další zdroje ale o Duginově údajném příspěvku neinformují.

„Dali jsme vůdci absolutní moc, aby nás všechny, národ, stát, lidi, občany, v kritický moment zachránil. A pokud nezachrání? Pak ho čeká osud ‚Vládce deště‘,“ napsal Dugin, označovaný za „ideologa ruského světa“, podle agentury ANSA.

Poukázat tím měl na dílo antropologa Jamese Frazera Zlatá ratolest, kde se popisuje tradice kmene Dinků žijícího na horním toku Nilu. Když nedokázal vládce „zajistit déšť“ a zabránit umírání poddaných kvůli suchu, byl popraven.

„Pokud vás to (stažení z Chersonu) nezajímá, pak nejste Rus,“ psal dále v jiném příspěvku Dugin podle listu The Guardian. „Pokud vás to nezabolelo, nestojíte za nic,“ pokračoval tento krajně pravicový nacionalista, jehož dcera byla zabita v srpnu při bombovém útoku na auto.

A vznesl další kritiku, která byla – zdá se – namířena proti Kremlu: „Válka se musí stát lidovou válkou v plném smyslu toho slova. Ale vláda se musí stát vládou pro lidi… A nebýt tím, čím je teď.“

Komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov k vzniklé situaci ohledně Chersonu poznamenal, že se aktivovaly hlasy, které nepatří k režimu ani k viditelné opozici a které tvrdí, že došlo k Putinově zásadní porážce a že jde o začátek jeho konce. Kdy však přijde konec zmíněného konce, neříkají.