Hlavní obsah

Zaseklý nákup radarů řeší v Izraeli i Pojar

Už před dvěma lety měly izraelské radary MADR nahradit v Česku dvacet let přesluhující sovětské stroje. Armáda však na spuštění nových radiolokátorů zatím marně čeká. Kolem kontraktu za 3,5 miliardy korun je řada problémů. Radary už dvakrát neprošly vojskovými zkouškami.

Foto: Foto Retia, Právo

Izraelský radar Elta EL/M-2084 na podvozku Tatra v areálu pardubické firmy Retia, která se na výrobě radarů podílí

Článek

Komplikace jsou na české i izraelské straně. Podle informací Práva se do jejich řešení zapojil i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který osobně vyrazil do Izraele.

„Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve sněmovním branném výboru řekla, že Pojara požádali, aby jako bývalý velvyslanec v Izraeli s radary pomohl, protože tam má kontakty,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj.

Za zavřenými dveřmi

Pojar Právu ve čtvrtek z místa potvrdil, že o radarech právě jednal. „Jsem v Izraeli. Nutnost dořešit zavedení radaru do našeho systému jsem samozřejmě na jednání zmínil. Ale o ničem jsem nevyjednával, vyjednávací a realizační týmy rozhodně nemohu a ani nechci jakkoli nahrazovat,“ napsal Právu Pojar.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Tomáš Pojar

Ministerstvo obrany nechtělo k poslaní Pojara nic říci. „Nebudu to komentovat,“ řekl Právu mluvčí David Jareš.

Armáda dokoupí munici za desítky miliard

Domácí

O zadrhlé dodávce osmi radarů v úterý jednal za zavřenými dveřmi výbor pro obranu. Podle ministryně Černochové se dodávka zasekla na vojskových zkouškách, ale většinu problémů se už podařilo vyřešit.

„Tlačíme izraelskou stranu, aby urychleně odstranila některé nedostatky. Pevně věříme, že v termínech, které tam jsou, se s ní dohodneme,“ řekla ministryně.

Smlouva na radary Elta EL/M-2084, které jsou součástí izraelské obrany Iron Dome proti palestinským raketám a které obrana pořídila bez soutěže na základě mezivládní dohody, byla podepsána v prosinci 2019.

První stroje měly dorazit už v roce 2021. Vše ale zkomplikovala pandemie covidu, protože vyjednavači České republiky a Izraele nemohli cestovat a dojednat detaily složitého kontraktu. Také chyběly důležité elektronické součástky, jako jsou čipy. Proto izraelská státní firma Elta dodala první stroje s ročním zpožděním, tedy loni na jaře.

Čekalo se na povolení

Vojskové zkoušky začaly až loni na jaře. Zapojení do českého systému řízení a velení i do sítě NATO komplikovala podle informací Práva i nezkušenost armády a českých firem Retia a VTÚ s moderní technologií takovéhoto typu. Tyto firmy se na kontraktu podílejí z 30 procent. VTÚ je státní podnik. Retia patří do konsorcia CSG zbrojaře Michala Strnada, kam spadá mj. i Tatra.

Další problém byl byrokratický, protože se čekalo několik měsíců na povolení českého kybernetického úřadu NÚKIB, že lze izraelské radary připojit do národních a aliančních systémů řízení a velení. To armáda dostala až loni v říjnu.

Zároveň drhne komunikace s izraelským výrobcem. V listopadu Černochová mluvila dokonce o tom, že musela do Izraele napsat „poměrně ostřejší dopis“.

Podle informací Práva se už ale podařilo radary zařadit do systému. Zobrazují cíle a také byl integrován systém, který identifikuje, zda letící objekty jsou cizí, či vlastní. Čeká se jen na dořešení několika byrokratických překážek.

Na ruské výzbroji se objevuje označení tajné služby FSB

Válka na Ukrajině

Reklama

Výběr článků

Načítám