Hlavní obsah

Armáda dokoupí munici za desítky miliard

Ministerstvo obrany by mělo už příští rok hospodařit s více než 150 miliardami korun, protože se armádě skokově navýší rozpočet. Vedení armády i ministerstva se proto snaží rozptýlit obavy, že nedokážou peníze smysluplně využít.

Foto: Foto PRÁVO – Petr Marek

Pandury od společnosti Tatra Defence Vehicle, které armáda převzala v roce 2020

Článek

„Máme to za co utratit a budeme toho schopni. Musíme doplnit potřebné zásoby,“ řekl v úterý poslancům výboru pro obranu náčelník generálního štábu Karel Řehka. Pro Právo po jednání doplnil, že za munici utratí desítky miliard korun během příštích pěti let.

„Jednak je to doplnění zásob na stavy, které potřebujeme, ale také nakupujeme nové zbraňové systémy a k nim musíme mít zásoby. A když započítáme i staré dluhy, tak se jedná o nižší desítky miliard,“ řekl Právu.

Jen munice pro nově pořízených 52 francouzských samohybných houfnic Caesar vyjde na 10 miliard korun. Jednotlivé náboje stojí podle schopností od desíti tisíc korun až po statisíce. Munice různého druhu začíná být po světě nedostatek kvůli válce na Ukrajině.

Černochová jmenovala bez výběrového řízení nového šéfa Vojenského technického ústavu

Domácí

Výbor v úterý projednával změnu zákona na zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP už od roku 2024. Kromě SPD se všichni členové včetně opozičního hnutí ANO vyjádřili kladně. Letos obrana hospodaří se 112 miliardami, což je 1,52 procenta HDP. Příští rok by to mělo být již přes 150 miliard.

Zákon kritizoval Radovan Vích z SPD, podle něj je to pouze „zákon pro zákon“. Řekl, že obrana nebude schopna tolik peněz využít a všechny zakázky dokončit. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se ale bránila, že nákupy techniky běží, jak mají, a že budou potřebovat peníze na velké zakázky, jako je nákup 210 BVP od Švédska, na který se počítá minimálně s 52 miliardami, a zřejmě i na americké stíhačky F-35. Těch armáda chce 24 kusů a budou zřejmě stát přes 100 miliard korun. Dodány by měly být zřejmě po roce 2030.

„Bezpečnost není zadarmo a vydávat dvě procenta na obranu je pro nás životně důležité,“ řekla ministryně. Dodala, že část zemí NATO už směřuje k cíli zvýšit obranné výdaje až ke třem procentům.

Potíže s izraelskými radary i s vestami

Některé nákupy se obraně ale nedaří. Výbor v úterý za zavřenými dveřmi projednával dodávky mobilních radiolokátorů MADR z Izraele a balistických vest pro vojáky. Podle ministryně se dodávka osmi izraelských radarů za 3,5 miliardy korun zasekla na vojskových zkouškách.

„Tlačíme izraelskou stranu, aby urychleně odstranila některé nedostatky. Věříme, že v termínech, které tam jsou, se s ní dohodneme,“ řekla Černochová.

Problematický je i nákup 47 tisíc neprůstřelných vest za 1,67 miliardy korun včetně DPH od zbrojařské firmy STV Group. Podle Černochové dostali od firmy velmi kvalitní vzorky. „Ale bohužel teď některé zkoušky odolnosti i kontrola materiálů ze strany inspekční instituce našeho resortu ukázaly, že nejsou totožné s těmi vzorky,“ řekla ministryně. V obou případech jsou to ale potíže, které se prý dají brzy vyřešit.

Válka v Evropě není nemyslitelná, varoval Řehka

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám