Rusko přešlo na válečnou výrobu, bojuje proti západní civilizaci

Jako první o potížích na bojišti v poměrně rozsáhlém rozhovoru promluvil velitel armády Valerij Zalužnyj, o neúspěchu ofenzívy pak hovořil starosta Kyjeva Vitalij Kličko a nakonec i prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Nechci úplně interpretovat, co se děje uvnitř ukrajinské společnosti, ať už mezi politiky, jako je starosta Kyjeva pan Kličko, prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, či v okolí náčelníka generálního štábu Zalužného. Únava z války a z obětí musí být na Ukrajině velká, je logické, že boj o vliv běží i během války,“ řekl Mikulecký a zopakoval, že po loňském ukrajinském úspěchu, zejména v Charkovské oblasti, panovala nemístná očekávání jak na Ukrajině, tak na Západě.

„V podmínkách, za jakých ofenzíva probíhala, s prostředky, které Ukrajina měla k dispozici, podle mě ofenzíva uspěla. Rusko nerozšířilo své územní zisky, Ukrajina někde velmi málo, ale postoupila. Když jsem na jaře upozorňoval, že mediální očekávání jsou nereálná, byl jsem okřikován, že nahrávám Rusům,“ řekl Mikulecký.

Zmínil, že ofenzíva byla vedená do předem připravené hloubkové obrany protivníka, aniž by byla vybojovaná vzdušná převaha. Ukrajina neměla k dispozici dostatek těžké a transportní techniky, například vznášedel pro překonávání velkých toků nebo vrtulníků a výsadkových letadel, které opět může bojující strana nasadit pouze v podmínkách vlastní vzdušné nadvlády.

„Ukrajina nedostává podporu, kterou by potřebovala k tomu, aby mohla válku rozhodnout. Podpora, kterou dostává, je dobrá k tomu, aby se udržela v boji. Ale kromě techniky potřebuje taky živou sílu a tu živou sílu jí nikdo nedodává a nedodá,“ upozornil Mikulecký. Realita podle něj nyní dostihla ukrajinské vedení: „Bijí na poplach, je to poslední zvonění. Je otázka, jestli si někdo u nás na Západě včas uvědomí, že Ukrajina může také jednoho dne vykrvácet.“

Redaktor připomněl rozhovor historika Timothyho Snydera, že mluvit o patu je poraženectví, protože se válka nevede na šachovnici a lze tam doplnit další silné figury, tedy poslat tam účinné zbraně v dostatečném počtu.

Mikulecký upozornil, že podpora válčící Ukrajiny nás moc nestojí: „Je nutné znovu a znovu opakovat to, že tato válka je pro nás strašně levná. V minulosti evropské armády a armáda Spojených států, které posílaly do Evropy a Sovětského svazu gigantickou materiální pomoc, také platily cenu krve svých vojáků. Válka, do které posíláme Ukrajincům ‚pouze materiál‘, ale neposíláme tam krev našich lidí, je pro nás strašně levná.“

Se stávající pomocí ale Ukrajina nevystačí. Jak řekl Mikulecký, musíme se „probrat, začít zbrojit, přejít na válečnou výrobu, což Rusko udělalo už dávno, odložit rukavice, což Rusko už také udělalo dávno, a začít využívat zdroje, které máme k dispozici, místo toho, abychom řešili klimatické summity a to, že zbrojní průmysl není z lidskoprávních pohledů ten nejlepší“.

Mikulecký upozornil, že my nestojíme stranou konfliktu, že nejsme pouhými podporovateli Ukrajiny v jejím boji za svobodu a teritoriální integritu: „Znovu a znovu se potvrzuje, že nám, západnímu civilizačnímu okruhu, Rusko vyhlásilo válku. Vladimir Putin to říká naprosto bez obalu, ale naši Chamberlaini, kteří vládnou, to nechtějí vidět, nechtějí to slyšet.“

Švamberk připomněl, jak Putin nedávno popisoval ruský svět, že jsou jeho součástí všechny k Rusku a jeho odkazu nebo historii se hlásící ruskojazyčné skupiny, které Kreml míní chránit.

„Řekl naprosto jasně, že důvodem pro jeho agresi vůči Ukrajině byl podle něj ošklivý přístup k ruské menšině, který on teď spatřuje stejně v Lotyšsku. To byla přímá výhrůžka členské zemi EU, členské zemi Severoatlantické aliance,“ doplnil analytik.

„Západ si nemůže dovolit, aby Ukrajina prohrála. Po tom všem, co do ní nainvestoval, si to nemůže dovolit,“ varoval Mikulecký. „Po tom všem, co jsme udělali chybně v arabském světě, v Afghánistánu, si to prostě nemůžeme dovolit. Už jenom kvůli nějaké síle a váze našeho hlasu ve světě.“

Redaktor připomněl, že pak by se mnohé země světa od Západu odklonily jako od slabého a hledaly by ochranu jinde.

„I na Ukrajině panuje únava z války,“ řekl Mikulecký, „ale když jsem měl možnost mluvit s některými Ukrajinci, tak si uvědomují, že i kdyby se unavili sebevíc, vědí, že bojovat budou muset. Jenom to bude obtížnější, bude to náročnější na ztráty na lidských životech.“ Uvedl, že Ukrajincům je jasné, že kapitulace by byla pro ně fatální.

Oba probírali, že k nám opět masově teče ruský plyn, za který dostává Rusko zaplaceno, což mu umožňuje vést válku. „Tady jsme se hrozně plácali po ramenou, jací jsme kabrňáci, jak se bez Ruska obejdeme. Když jsi někde řekl, že část toho zkapalněného plynu, který jsme sem vozili, byl z Ruska, tak se na tebe všichni vrhli,“ řekl analytik.

To však podle něj není jediný problém: „Přes celou řadu zemí proudí do Ruska zásadní součástky, bez kterých by ruská vojenská mašinerie fungovala mnohem hůř, protože by byla míň sofistikovaná. Nemohli by nasazovat v takovém rozsahu drony. Všichni víme, že naše zboží proudí do Ruska přes Turecko a celou řadu postsovětských republik. A u Turecka víme i o čistě vojenském materiálu.“

„Takto se válčit nedá. Nedá se válčit, a přitom mít obě ruce za zády, zatímco protivník používá všechno. A Rusko je náš protivník,“ řekl analytik.

Právě kvůli nedůsledně vymáhaným sankcím může Rusko masově vyrábět FPV drony. „Na ukrajinské straně z nich u některých vojáků vzniká fobie, protože vzhledem k množství, které jich mají Rusové k dispozici, tak je používají i jako útočný prostředek třeba na jednoho jediného pěšáka v zákopu. Obrana proti nim je v tuhle chvíli velice obtížná. Možná časem se nějaká najde, ale tyto drony létají strašně rychle, přes 120 kilometrů v hodině, takže šance, že by je někdo sestřelil útočnou puškou, kterou má u sebe, je nulová,“ upozornil Mikulecký s tím, že je nejde úplně účinně ve velkém rozsahu rušit.

Ukrajinci je sice mají také k dispozici, ale v menším množství, což by ale mohlo napomoci změnit, když se podařilo rozjet výrobu u nás. Mimochodem v tomto směru tady vznikla zajímavá iniciativa českých modelářů, na které se nyní intenzivně pracuje.

Švamberk připomněl, jak se snaží Rusko získávat podporu v Africe, když aktuálně uzavřelo bezpečnostní dohodu s Nigerem, který současně vypověděl dohodu o zajištění bezpečnosti s EU.

„Pro mě je zásadní jedna věc, Niger totiž také oznámil, že nebude bránit v masivní nelegální migraci směrem do Evropy. Rusko ví, co na nás platí. Rusko ví, že dokáže právě nelegální migrací rozleptat a rozložit Evropu, v tom mu (snad) neúmyslně pomáhají svou neschopností i někteří evropští politici,“ zmínil v této souvislosti Mikulecký a připomněl, jak Rusko organizovalo trasy migrantů přes Bělorusko do Polska, a nyní na hranice s Finskem.

Mezi migranty přitom často jsou i teroristé, připravení útočit. Evropské země přitom nedokážou zabránit ani útokům těch, o nichž se ví, jak ukázal případ z Paříže: „Francouzská policie ho sleduje, ví, co to je za pacholka, a když pak zavraždí lidi, tak to budeme omlouvat tím, že byl rozrušený záběry z Gazy a že je psychicky nemocný.“

Oba se věnovali také konfliktu v Pásmu Gazy, kde je Izrael pod stále větším tlakem, aby operaci v Gaze ukončil, i když je pro jeho přežití nutné zlikvidovat Hamás a další palestinské teroristické skupiny. Mikulecký uvedl, že v arabském světě zdaleka není na postup Izraele všude stejný pohled, protože konflikt se odehrává v době, kdy v oblasti soupeří o moc Turecko, Saúdská Arábie a Írán. Bez zájmu médií také pokračují přestřelky mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem, který je podporován Teheránem.

„Vidíme i snahu Íránu zasahovat proti Izraeli prostřednictvím jemenských Húsíů. Paradoxně Saúdská Arábie, protože musí bránit i svoje území, přes které létají balistické rakety Húsíů vypálené na Izrael, nepřímo brání i území Izraele před jejich dopady.“

Upozornil, že kvůli pirátským útokům Húsíů na lodě v Rudém moři bude nutné zajistit obchodním lodím vojenskou ochranu. Varoval i před rizikem zablokování klíčového Suezského průplavu, jím proudí zboží z Asie do Evropy, což je důležité i pro výrobce v Indii a Číně, ale také pro Egypt, pro který jsou poplatky placené rejdaři důležitým příjmem státního rozpočtu. Zmínil i snahu Venezuely anektovat většinu území Guyany, pod kterým jsou bohatá ložiska ropy. Plánovanou anexi už schválili ve Venezuele v referendu.