Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
Vladimir Putin ukončil svůj nedávný programový projev při příležitosti anexe ukrajinských regionů citátem z díla ruského filozofa 20. století Ivana Iljina, který je považován za teoretika ruského fašismu. Nebyla to náhoda. Putin sdílí s Iljinem averzi, až nenávist k západní demokracii. Ostatně celý Putinův projev byl nepřímým vyhlášením války Západu.
Iljin se v Putinových projevech objevoval i dříve. Nepochybný je záměr ruského diktátora vtělit ideje tohoto filozofa do života. Iljin mimo jiné psal, že „smluvní prvek je nad síly Ruska, federace není spása, musíme hledat spásu ve vládě jednoho muže (unitárním prvku)“. Také podle Iljina „spočívá ruské národní právní vědomí na dvou pilířích, na pravoslaví a na víře v cara“. Putin tento model léta nasazuje v praxi a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se konečně mohl každý, kdo ruský vývoj přehlížel, přesvědčit, k čemu vede podobná filozofie podpořená agresivitou a zbraněmi.
Svou představu o budoucím Rusku také dlouhodobě šíří Alexej Navalnyj. Nedávno ji připomněl v textu pro list The Washington Post, který nehledě na překážky dokázal poslat přes svého advokáta. Podle Navalného „Rusko potřebuje parlamentní republiku, protože jenom tato forma zastaví nekonečný cyklus sebeobrození imperiálního autoritářství… V tomto léku navrhuji vyčlenit to hlavní. Je to radikální omezení moci v rukou jednoho člověka, vytvoření vlády parlamentní většiny, nezávislé soudnictví, značné posílení pravomocí místních samospráv. Toto nemělo Rusko nikdy ve svých dějinách a toto zoufale potřebujeme“.
Jak je vidět, jde o dvě zcela protichůdné představy, jak by se mělo Rusko dále vyvíjet. Pro nás je bezesporu sympatičtější obrázek budoucího světa s Ruskem, v němž byla ustavena parlamentní demokracie. Jenže Navalnyj není v pozici, ze které by o tom mohl alespoň částečně rozhodovat. Dokud bude Putin v Kremlu, bude Navalnyj ve vězení, za podmínky, že ho Putin nenařídí fyzicky zlikvidovat.
Navíc není vůbec jasné, jaké by mělo být přechodné období od současného fašismu k budoucí demokracii a zda existuje vůbec v Rusku masová poptávka po útěku od carské moci v jejích různých podobách.
Kdysi se vyprávěl vtip: „Optimista se učí anglicky, pesimista rusky a realista čínsky.“ Ukrajinci, kterých se vývoj v Rusku bezprostředně a velmi bolestně týká, realisticky přistoupili k praktickým krokům. Vláda vydala podrobné instrukce pro občany, jak se mají chovat po případném jaderném útoku z východu.