Petra Nesvačilová: Jsem k sobě extrémně kritická. Nepotřebuju se na svoje filmy dívat

Já sem jezdím asi od svých osmnácti nebo devatenácti, tedy je to dvacet let.

Diváci si mohou spočítat, kolik mi je. Ano, tolik mi je. Ale už sem jezdím dlouho. Ne vždy jsem stihla zahájení, jelikož tam byly jiné povinnosti, ale každopádně jezdím už dlouho.

Baví mě. Kdyby mě to nějak frustrovalo, tak bych se toho nezúčastňovala. Jsem ten typ, který si užívá svátky, a beru to jako takový rituál. Miluji, a to nejen jako host, svatby, oslavy, narozeniny. Slavím všechno. Když má kdokoliv v rodině narozeniny, tak připravuji veliké obědy a večeře.

Už když jsme sem jeli, tak jsem na něj myslela. Vždy jsem se sem strašně těšila, protože po červeném koberci jsem šla za ním dát mu pusu a pozdravit se i s jeho rodinou.

Takže já jsem tentokrát vůbec nevěděla, kam jdeme, co mám dělat, kde je ten Jiří. Bylo to takové celkem melancholické.

Celkově to pak dorovnalo zahájení, které bylo krásné. Především se mi líbila znělka, kterou udělal Ivan Zachariáš s Filipem Maláskem a jejich partou. Bylo to prostě krásné a plakala jsem.

Doufám, že ano. Akorát jsem ten typ herečky, který rád pracuje intenzivně, ale potom nejsem úplně typ, co by se potřeboval dívat na sebe, protože jsem extrémně kritická, přísná a zaměřuji se na chyby.

Dodnes jsem neviděla ani film Pusinky (snímek z roku 2007 - pozn. red.). Viděla jsem jen části. A musím říct, že s Barťákem jsme na to měli stejný názor.

Pro mě je velmi důležité, že novináři a kritici, které mám opravdu ráda a vážím si jich, tak už mi napsali strašně hezké zprávy, což mě překvapilo. Mám tu zpětnou vazbu ráda tímto způsobem.

Jsou velice dobré, takže jsem potěšena.

Mám k ní blízko. Jsem velký milovník Vladislava Vančury. Obrovský. Je to pro mě stěžejní autor a mám ráda jeho práci s jazykem. Ale zároveň nemám vzdělání bohemisty, rozhodně ne, každopádně jsem milovník češtiny.

Musím říct, že skrze tatínka samozřejmě ano, protože můj tatínek je bývalý ligový fotbalista, teď už spíš zahradničí a sportuje volnočasově.

Díky tomu, že sport byl u nás od dětství a můj děda byl správce fotbalového hřiště, tak jsem tím hodně protkaná. Mám k tomu už někdy přístup, jakože ježíš zase fotbal, ale je pravda, že mě fotbal hodně provází, až mě to samotnou vždy překvapí.

Jaké bylo pro Petru Nesvačilovou natáčení Kouzla derby? Jaký má přístup k fotbalu nebo alkoholu? A dokázala by například popsat, co je ofsajd? To i více se dozvíte ve videorozhovoru v úvodu článku.