Tání sibiřského permafrostu může být ještě děsivější než mor, varují vědci

Agentura Bloomberg upozorňuje na skutečnost, že rozsáhlé oblasti Sibiře ukrývají v trvale zmrzlé půdě pozůstatky mikroorganismů starých tisíce až desetitisíce let. Vzhledem k tomu, že Arktida se vlivem klimatických změn rychle otepluje, stále větší část této „infikované půdy“ postupně rozmrzá.

Permafrost totiž dokáže uchovat nejen pozůstatky dávných rostlin a živočichů, ale také bakterie a viry. Některé z nich mohou za vhodných podmínek zůstat životaschopné velmi dlouhou dobu. To, že nejde pouze o teoretickou možnost, vědci prokázali již před několika lety.

V roce 2023 zveřejnil mezinárodní tým výzkumníků v odborném časopise Viruses studii, v níž popsal 13 virů získaných ze starých vzorků sibiřského permafrostu a dalších arktických lokalit. Nejstarší ze vzorků pocházel z doby před přibližně 48 500 lety.

V laboratorních podmínkách se vědcům podařilo prokázat, že si tyto viry i po tak dlouhé době uchovaly schopnost infikovat živé buňky. Někdy se jim proto přezdívá „zombie viry“. V tomto případě sice napadaly pouze jednobuněčné měňavky, ale objev upozornil na možnost, že podobně dlouho by mohly přežívat i jiné typy virů, jejichž vlastnosti zatím neznáme a které by hypoteticky mohly být nebezpečné i pro člověka.

Vědci v minulosti objevili také genetické stopy viru pravých neštovic v přibližně 300 let staré sibiřské mumii nebo pozůstatky genetického materiálu viru chřipky v lidském těle pohřbeném v roce 1918. Samotný nález virové DNA či RNA ale podle odborníků ještě neznamená, že je virus stále schopný vyvolat infekci.

Potenciální nebezpečí připomíná také událost z roku 2016, kdy se na sibiřském poloostrově Jamal objevila epidemie sněti slezinné neboli antraxu. Nákaza tehdy usmrtila dvanáctiletého chlapce a více než dva tisíce sobů.

Epidemii předcházelo velmi teplé léto, během něhož se na některých místech narušily dlouhodobě zmrzlé vrstvy půdy. Jedna z hypotéz předpokládá, že rozmrzající zem odkryla staré zdroje spor bakterie Bacillus anthracis, které dokáží v prostředí přežívat dlouhá desetiletí. Ty pak mohly nakazit pasoucí se soby a následně i lidi.

Přímá souvislost mezi táním permafrostu a vznikem epidemie ale nebyla jednoznačně prokázána. Jak upozorňuje odborná studie věnovaná této události, významnou roli mohlo sehrát také nedostatečné očkování sobů a další okolnosti.

Vědci se obávají především tempa, jakým se prostředí za polárním kruhem mění. Podle studie publikované v časopise Communications Earth & Environment se Arktida v období od roku 1979 do roku 2021 oteplovala téměř čtyřikrát rychleji než planeta jako celek.