Lidé mají u dovolených zájem o pozdější termíny

Téměř denně musejí provozovatelé lesního penzionu Bunč ve Chřibech na Kroměřížsku řešit převádění rezervací na pozdější termíny. Mezi lidmi, kteří mají zájem o víkendový nebo delší pobyt v přírodě uprostřed hor, podle vedoucího penzionu Karla Tomšeje panuje velká nejistota. „Jsou zavřené hranice? Vykoupíme vás! Tak tento scénář zatím není. Lidé totiž nevědí, co můžou a co ne,“ míní Tomšej.

Penzion Bunč má na letní prázdniny volnou ubytovací kapacitu. Lidé totiž své pobyty rezervují z důvodu obav o své zdraví až k podzimním měsícům. „I na letní termíny, ale to zatím není žádná sláva. Přihlašují se k nám rodiny s dětmi, do některé ze sedmi pětimístných chatek či přímo do penzionu. Ale spíše od září,“ podotkl Tomšej. Ceny zatím ponechává původní, takové, jaké provozovatelé penzionu měli před koronavirovou epidemií.

„Zájem o léto? Zatím nic mimořádného, je to podobné jako v jiných letech,“ řekla Právu Blanka Švamberková z Transkempu na hracholuské přehradě, nejoblíbenější rekreační zóně Plzeňska.

„Lidé zatím vyčkávají, protože se situace pořád mění, možná mají strach. O enormním zájmu se rozhodně mluvit nedá, kapacity na prázdniny máme obsazené tak z padesáti šedesáti procent. Z toho část tvoří staré rezervace od Němců, což je docela problém, protože nevíme, co bude, pravděpodobně se budou muset zrušit,“ konstatovala Švamberková.

V běžných letech je tento kemp otevřený už od počátku března a naplno se rozbíhá na Velikonoce. To teď samozřejmě neplatí, tak vyhlíží termín, který je zatím stanovený na 25. května. „Už je to dlouhé, ale zvládli jsme jiné věci, zvládneme i tohle,“ věří Švamberková.

Ceny zůstávají. „Nebudeme zdražovat, v téhle době to budou mít lidi i tak dost těžké,“ dodala. „Prarodiče berou naše děti každoročně na začátku léta na týden k moři do severní Itálie. Letos tchán místo toho zamluvil pro celou rodinu penzion v Josefově Dole v Jizerských horách, ale radši až na druhý týden v srpnu. Snad v té době už bude situace klidnější,“ řekla Právu čtyřicetiletá Michaela, matka tří dětí z Prahy.

Očekávané rozvolnění krizových opatření se projevuje zvýšeným zájmem o tuzemskou dovolenou také v Moravskoslezském kraji. Například provozovatelé hotelu Šipka ve městě Štramberk potvrzují, že zájem je hlavně o pobyty ve druhé polovině léta.

„Začíná se nám v posledních dnech plnit už i červenec a srpen, ale největší zájem mají lidé o září, kdy už snad bude situace normální,“ říká spolumajitelka hotelu Veronika Soustružníková. Zatímco dříve byl zájem spíše o víkendové pobyty, nyní má více lidí zájem o delší dovolenou. „Rozhodli jsme se to podpořit i slevami při pobytu na více nocí,“ dodala.

Do kempu v Mělníku míří každoročně tisíce zahraničních turistů, ale letos se hodně ptají na místa i tuzemští dovolenkáři. „Řešíme sto hovorů za den. Máme 70 procent zahraniční klientely, ale cizinci vyčkávají, jak to bude v létě s možností vycestovat, tak jim zatím držíme rezervace. Mnohem víc teď volají Češi a mají zájem o dovolenou u nás. Volná místa pořád máme,“ řekla Právu provozovatelka kempu v Mělníku Radka Katounová.

„Máme hodně rozlehlý kemp a hodně možností ubytování, takže místa pořád volná jsou, i když některé letní týdny už jsou plnější. Místa mají někteří lidé rezervovaná i rok dopředu, ale ani nové zájemce odmítat nemusíme,“ dodávala pracovnice mělnického kempu.

„Ceny se nijak nemění, nebylo by košer teď něco zdražovat,“ doplnila pak Katounová, podle níž stále mnozí lidé vyčkávají do konce května, kdy by mělo přijít na řadu otevírání kempů jako jedno z posledních rušených protiepidemických opatření.

Téměř dvě třetiny lidí hodlají strávit letošní dovolenou v Česku, i kdyby už bylo možné cestovat do zahraničí. Se zařizováním a rezervacemi ale lidé zatím otálejí, polovina nemá dovolenou vůbec zařízenou a čtvrtina má jen hrubé plány, vyplývá z průzkumu, který minulý týden provedla výzkumná agentura Behavio.

Zhruba pětina lidí se na dovolenou vůbec nechystá. Letošní sezona také bude ve znamení šetření, oproti loňsku si rodiny vyčlenily na dovolenou v průměru o 2000 korun na člověka méně. Podle průzkumu se lidé bojí o zdraví, chtějí šetřit a neláká je přesun na větší vzdálenost.