Článek
Výzkum prováděla světoznámá univerzita od 8. do 20. května letošního roku a zapojilo se do něj 5953 lidí z 50 amerických států. Výsledky odhalily, že zhruba čtvrtina osob by podstoupila vyšší riziko nákazy (až o 16 procent) v případě, že by to pomohlo zkrátit dobu ekonomické vzpruhy o jeden rok: ze tří předpokládaných na dva. Třináct procent respondentů dokonce uvedlo, že by akceptovalo až o pětinu vyšší riziko nákazy v případě, že by se život do normálu vrátil ihned.
Proti těm, kteří by vyšší riziko podstoupili, se vyslovilo 36 procent respondentů, kteří by žádná další rizika neakceptovali ani v případě, že by se rozběhnutí ekonomiky urychlilo.
BEZ KOMENTÁŘE: USA uvolňují opatření proti koronaviru, v Texasu se zaplnily pláže.Video: AP
Vědci se respondentů rovněž dotazovali na názor, která odvětví by se měla rozběhnout nejdříve. Sedmatřicet procent se vyjádřilo, že nejvyšší prioritu mají „zbytné“ podniky, tedy ty, které nebyly zařazeny do seznamu nezbytných (potraviny, lékárny, banky atd.).
Za nimi následovalo podle důležitosti: otevření škol a univerzit, vnitřní provozy restaurací, otevření parků, obnovení bohoslužeb a pokračování sportovních soutěží.
Čtyři segmenty společnosti
Autoři výzkumu rozdělili respondenty do čtyř skupin. V první z nich byli příznivci minimalizace rizika, kteří podporovali scénář s nižším rizikem nákazy (36 procent dotazovaných). Druhou skupinu vyhodnotili autoři jako „vyčkávající“ (26 procent). Ti by s otevíráním podniků počkali do podzimu.
Třetí kategorii tvořili vyznavači rychlejšího rozvolňování (25 procent). Pro ně byla právě ekonomická situace důležitější než možné vyšší riziko nákazy. Čtvrtou kategorii tvořili respondenti, kteří by opatření uvolnili ihned bez ohledu na pandemii (13 procent).
Pětina Čechů je zdravotně negramotná
„Doufáme, že závěry našeho průzkumu pomohou vládě s těžkým rozhodnutím o tom, kdy a jak rušit nastavená opatření. Průzkum poskytuje užitečný přehled o segmentech společnosti,“ uvedli autoři.