Článek
„Znepokojivé trendy vidíme v Africe, ve Střední a Jižní Americe a ve východní Evropě,“ zdůraznil minulý týden Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf Světové zdravotnické organizace (WHO). I on sice připustil, že počty nakažených „jsou tam nízké“, vysvětlil to ale tím, že „většina zemí je stále v úvodní fázi pandemie“.
Jenže první případ nákazy byl v Africe ohlášen 14. února. V Belgii, dnes v přepočtu na obyvatele nejhůře postižené zemi světa, se totéž oznámilo o pouhých deset dní dříve, 4. února. Nyní jedenáctimilionová Belgie eviduje pětkrát více úmrtí na covid-19 než Afrika s 1,3 miliardy obyvatel. A i když statistiky nejsou zcela spolehlivé, zatím se nezdá, že by se za příštích deset dnů kontinent dostal v počtu úmrtí aspoň na úroveň této malé evropské země.
Čísla pro Afriku zatím nenasvědčují žádné zdravotní katastrofě: kontinent má údajně jen 23 tisíc nakažených a přes 1100 obětí. Na každý milion Afričanů tak připadá ani ne jedna oběť nákazy. To je stokrát méně než třeba v desetimilionovém Švédsku, které má vedle Běloruska snad nejméně přísná opatření proti covidu-19 v rámci Evropy.
Netopýři, kteří zřejmě stojí za pandemií koronaviru, mají nové příbuzné v Africe
Různí pozorovatelé zdůrazňují, že černý kontinent měl na rozdíl od ostatních částí světa jistou průpravu pro nynější pandemickou nákazu: v roce 2014 čelil západ Afriky epidemii eboly. S pomocí WHO tehdy vznikly postupy, jak se vyrovnat s epidemií i v chudých zemích s nedostatkem lékařů, nemocnic, léků i technického vybavení, které lze použít i nyní.
Lék horší než nemoc?
Autoři zprávy o koronaviru v Africe z Imperial College London zdůrazňují, že pokud nákaza udeří, budou se mrtví Afričané počítat na statisíce. Jiní vypichují, že dvousetmilionová Nigérie má jen 500 ventilátorů, zařízení pro léčbu těžkých případů s nemocí covid-19.
V Africe jsou i země bez ventilátorů. Jinde se dají tato zařízení spočítat na prstech jedné ruky. Pro srovnání, USA, které mají asi o tři pětiny obyvatel více než Nigérie, disponují 172 tisíci ventilátory. Ve srovnání s nejlidnatější africkou zemí jich tedy mají 344krát více.
Přitom i v Africe může snadno dojít ke katastrofě. Dost možná však nebude způsobena ani tak nákazou, jako „léky“ proti ní včetně izolace. Zemědělský expert Sean Granville-Ross, který pracuje pro humanitární skupinu Mercy Corps v Keni, řekl webu Vox, že koronavirová krize kdekoli v Africe by se „rychle stala potravinovou krizí“.
Koronavirus může v Africe zabít přes tři miliony lidí, pošlete peníze, vyzvalo svět OSN
Miliony Afričanů nemají zásoby potravin. To, co nakoupí, obvykle snědí ještě týž den. Nejenom trvalá práce pro malý výdělek, i cesta na trh je pro ně životně důležitá. Pokud tedy koronavirus ochromí běžný život či pokud na kontinent dopadnou následky „koronavirové“ hospodářské krize ve světě, mohou se rozšířit chaotické scény ze slumu Kibera v keňském Nairobi, kde lidé postižení izolačními opatřeními už minulý týden zoufale bojovali o jídlo.
„Chudí lidé dají přednost loterii nákazy před jistotou vyhladovění,“ zdůraznili na webu BBC zdravotní experti Alex de Waal a Paul Richards.