Lenovo, Deutsche Telekom či Raiffeisenbank. Hackeři zveřejnili seznam cílů, které chtějí zničit

„Znovu vyzýváme společnosti, které nadále působí v Rusku: Okamžitě zastavte svou činnost v Rusku, pokud je vám líto nevinných lidí, kteří jsou na Ukrajině násilně masakrováni. Váš čas se krátí. My neodpouštíme. Nezapomínáme,“ uvedlo hnutí Anonymous na Twitteru.

K výzvě připojili hackeři obrázek s logy společností, které stále ještě v Rusku působí a na které se hodlají zaměřit. Jsou to například firmy Lenovo, MSI, Acer, Asus, Deutsche Telekom, Knauf, Geberit, Metro, Emirates či Raiffeisenbank.

Už v noci z neděle na pondělí, kdy byla zveřejněna první výzva k odchodu z Ruska, hnutí Anonymous dotčeným firmám vyhrožovalo: „Stáhněte se z Ruska! Dáváme vám 48 hodin na rozmyšlenou, jinak budete pod naším cílem!“ Zmiňované společnosti kritizovali hackeři za to, že „platí daně do rozpočtu kremelského zločineckého režimu“.

Minimálně jedna společnost na výzvu hackerů skutečně zareagovala. „Děkujeme, že jste se ozvali. Bridgestone až do odvolání pozastavuje výrobní a prodejní aktivity v Rusku,“ napsal na Twitteru hnutí Anonymous gumárenský konglomerát Bridgestone. Zástupci společnosti zároveň uvedli, že ruskou agresi odsuzují a že na humanitární pomoc Ukrajině věnovali 3,5 milionu eur (86,13 milionu korun).

Jaké útoky budou cíleny proti firmám, které výzvu neuposlechnou, však hackeři neupřesnili.

Hnutí Anonymous nicméně nejčastěji využívá útoky typu DDoS (Distributed Denial of Service). Ty mají vždy stejný scénář: stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Tímto způsobem hackeři útočili kvůli válce na Ukrajině například na počítačové systémy ruských bank, nemocnic, letišť a nejrůznějších ruských společností. Kybernetickým nájezdům hnutí Anonymous se nevyhnuly ani weby proruských hackerských skupin.

Na kontě ale má hnutí Anonymous i sofistikovanější útoky, kdy se dostali k firemním datům. Získali například data německé pobočky ruské energetické společnosti Rosněfť, potravinářského gigantu Nestlé či ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor.