Článek
Připomněl, že v Česku loni oproti roku 2021 přibylo trestných činů páchaných v kyberprostoru téměř o sto procent – jejich počet vzrostl na 18 554 skutků. Tyto trestné činy tak loni tvořily přes desetinu celkové kriminality.
Mezi nejčastější formy kyberkriminality patří tzv. phishingové kampaně přes e-maily, sociální sítě a SMS zprávy, dále podvodné telefonáty, vylákání vzdáleného přístupu, topované reklamy, zneužívání odcizených účtů na sociálních sítích, ale také podvody s láskou pod smyšlenými historkami, například známý „americký voják“.
Strach ve vyhlédnutých obětech vyvolávají pachatelé kyberkriminality podle Kubíka tak, že jim vyhrožují nebo je klamou ohledně toho, že při nečinnosti je čeká určitý postih. Časovou tíseň stupňují tvrzením, že jejich nabídka je časově omezená, nebo například spustí odpočet času. Vydávají se za autority, ať už bankéře či policisty. Na zvědavost pak cílí třeba odkazy s popiskem „na tomto videu jsi ty“. Ziskuchtivost pachatelé vyvolávají příslibem investice bez rizika nebo lží o výhře v loterii či o získání dědictví.
Internet je nebezpečné hřiště. Především pro děti
Co je spear phishing?
Pojem phishing je možné přeložit do češtiny jako rybaření. Útočníci si totiž podobně jako rybáři skutečně počínají. Při této technice trpělivě vyčkávají na své oběti, aby je mohli nalákat na nějakou návnadu – například výhru či finanční hotovost.
Od důvěřivců pak vylákají klidně i hesla, čísla kreditních karet nebo jiné údaje. Uživatelé tak nevědomky pomáhají počítačovým pirátům ovládnout jejich účet nebo klidně i umožní ukrást peníze přes internetové bankovnictví.
Spear phishing je velmi podobný klasickému phishingu. Hlavní rozdíl je v tom, že útočníci své pobídky nerozesílají náhodně, ale cílí je na konkrétní osoby či firmy, aby byly jejich útoky co nejefektivnější.
„V reálném životě taky nikomu nedáte peněženku nebo PIN s kartou. To samé je potřeba i v internetovém prostředí,“ podotkl náměstek. Vedle osvětových kampaní je podle něj nutné i zintenzivnění mezinárodní spolupráce, protože řada útoků na internetu pochází ze zahraničí.
Náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík poukázal na to, že neustále stoupá i mravnostní kyberkriminalita, přičemž zranitelnou skupinou obětí jsou děti. O zranitelnosti dětí na internetu hovořil i místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Uvedl, že věková hranice uživatelů internetu se stále snižuje a že třetina mladých se tam stala terčem kyberšikany. Podle něj je důležité, aby potřebné informace o chování v on-line prostředí předávaly dětem nejen instituce, ale i přímo jejich rodiny.
Ondřej Filip ze sdružení CZ.NIC zmínil, že 50 procent dětí se stále nedovolá na existující helplinky a že je bude zapotřebí rozšířit.
Desatero bezpečného internetu
1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy.
2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje.
3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy.
4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu.
5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná.
6. Citlivé osobní informace zadávejte pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte.
7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník.
8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu.
9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery.
10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat, a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači.
Droppery nepřestávají strašit. Šíří viry na Androidu
