Hlavní obsah

Před 680 lety nastaly v jižních Čechách ničivé povodně. Strhly pražský Juditin most

1. 2. 2022, 8:31

Přesně 680 let uplynulo od doby, kdy 1. února 1342 započaly v Čechách rozsáhlé povodně. Mezi četnými škodami dominuje zničení pražského Juditina mostu, románské kamenné stavby přes Vltavu. Císař Karel IV. (1316 až 1378) později rozhodl o jeho nahrazení mostem novým, Juditin most byl totiž v únoru 1342 pod náporem naplaveného ledu zásadně poškozen. Později byl pojmenován Karlův most.

Foto: Jana Noseková, ČTK

Jeden z dochovaných oblouků Juditina mostu v Muzeu Karlova mostu

Článek

Už v březnu roku 1272 poničila velká voda Juditin most. Stejná situace se opakovala i o rok později, když voda dosáhla až ke kostelu sv. Jiljí.

Rok 1342 přinesl do království Jana Lucemburského (1296 až 1346) další ránu v podobě povodně. Tentokrát vzal Juditin most definitivně za své.

Jako by padla koruna království, když rozpadl se most.
kronikář František Pražský

O historických povodních se dozvídáme z kronik nebo z povodňových značek; zmínky o „jarní“ povodni z počátku února 1342 lze najít v Kronice Františka Pražského.

„Jako by padla koruna království, když rozpadl se most,“ napsal kronikář. Jediná značka povodní z té doby je pak na tabuli poblíž mostu přes Bílinu v Ústí nad Labem.

„Jednalo se o velkou povodeň způsobenou výraznou oblevou, táním sněhu z hor a dešti po tuhých předchozích zimních týdnech. Zasáhla i další toky ve střední a západní Evropě,“ připomněla pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová.

Foto: Hooolis, CC BY-SA 4.0 - Wikimedia Commons

Představa Juditina mostu na obrazu od Lubomíra Herce

„Důsledky zimní živelní katastrofy jen o pár dní později vyústily v ještě větší tragédii. Smršť vody a obrovských ker totiž zamířila na území Starého Města pražského. Rozvodněná Vltava se znepokojivě opírala do řady tehdejších pražských staveb, a především do konstrukce v roce 1342 ještě relativně mladého, raně středověkého Juditina mostu,“ řekla Novinkám historička Michaela Košťálová.

Ačkoli by podle ní most zřejmě nápor vody jako takové vydržel bez fatálních následků, vzdorovat tvrdým krám, volně se řítícím v proudu řeky, nedovedl.

Mosty jako památky: Napříč Českem jich můžete spatřit desítky

Tipy na výlety

Juditin kamenný most, pocházející z let 1158 až 1172, byl ve své době jedním z nejstarších a největších kamenných mostů přes řeku na sever od Alp.

„Zbylé dva kvalitativně srovnatelné mosty se nacházely v centrální Evropě už jen v Řeznu (Regensburg) a Drážďanech, tedy v Německu,“ dodala Košťálová, která je i historičkou umění.

Lze tedy podle ní konstatovat, že i díky této památce náležela Praha už tenkrát mezi moderní města.

Jméno po královně

Obyvatelstvu Prahy konstrukce mostu o délce 514 metrů a šířce 6,8 m, který disponoval 22 oblouky nesenými 20 pilíři, sloužila okolo dvou století.

Jak vypadala česká královna Judita? Odborníci představili výsledek rekonstrukce

Věda a školy

„Když stavba stála, mohli si Pražané i do města zavítavší cestovatelé a poutníci vychutnat pohled na architektonický klenot, jehož konstrukce byla inspirována italskými mosty i mostem v Řeznu. S myšlenkou postavit na místo dřívějšího dřevěného mostu kamenný jako první zřejmě přišel biskup Daniel v roce 1157. Díky vstřícnému přístupu knížete Vladislava II. (pozdější král Vladislav I. - pozn. red.) došlo záhy k realizaci. Lví podíl na stavbě měla Vladislavova manželka Judita Durynská, která nechala povolat řemeslníky až z Itálie,“ popsala Košťálová.

Doplnila, že na počest hlavní „bojovnice za most“ získal své pojmenování Juditin.

Křižovníci vybírali clo

„Za zmínku dále stojí, že v roce 1253 byl most Václavem I. předán pod správu hospitálu bratrstva křižovníků, kteří leckdy složitým způsobem vybírali clo, čímž získávali potřebné peníze na opravu a údržbu stavby,“ poznamenala historička Košťálová.

Zdálo se tak, že stabilní Juditin most jen tak něco neohrozí. Radikální zlom přinesly právě až povodně z roku 1342. Mohutné kry rozbily pilíře mostu a narušily statiku. Trosky, které zůstaly, by bylo jen obtížné opravovat, tudíž most nebyl obnoven.

Foto: CommonsRooke, CC BY-SA 3.0 - Wikimedia Commons

Zachovalý oblouk Juditina mostu na staroměstském břehu

Stržená stavba byla pravděpodobně jen provizorně opravena dřevěnými trámy a lešením, stojí na stránkách Muzea Karlova mostu. Přijít měl nový most...

Pozůstatky Juditina mostu

Jak jsme informovali, tak v roce 2019 archeologové s pomocí moderních technologií odhalili přesnou polohu pilířů Juditina mostu. Našli tehdy také dřevěné kůly, které by mohly být pozůstatkem ještě staršího, úplně prvního dřevěného mostu přes Vltavu.

Archeologové určili přesnou polohu zaniklého Juditina mostu

Věda a školy

Zbytky Juditina mostu je možné spatřit v Muzeu Karlova mostu v budově řádu křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí.

Dosud stojí oblouk v průplavu pod náměstím, přístavišti Pražských Benátek, další části jsou ve sklepních prostorách domů na Malé Straně, tedy na západním břehu řeky.

K mostu patřily též mostecké věže na obou březích. Do dnešních dob se dochovala upravená Juditina věž na malostranském břehu a hmota staroměstské věže v rizalitu na jihovýchodním nároží křižovnické rezidence.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Připomínka pražského Juditina mostu z 12. století – kamenná hlava Bradáče, která byla restaurována akademickým sochařem Jiřím Kačerem a akademickým malířem Zdeňkem Fučíkem, se v roce 1998 vrátila na své místo v nábřežní zdi u Křižovnického kláštera.

Ze sochařské výzdoby se zachoval Bradáč v nábřežní zdi Křižovnického náměstí a monumentální basreliéf ve výklenku Juditiny věže, píše se na webu Odboru archeologie Národního památkového ústavu (NPÚ) v Praze.

Karel položil základní kámen „svého mostu“

Král český a císař římský Karel IV., vládnoucí po svém otci od roku 1346, každopádně rozhodl po 11 letech svého panování o stavbě nové mostní konstrukce.

Do Prahy si pozval Petra Parléře (1332 až 1399), mistra ze Švábského Gmündu. Zbytky Juditina mostu překryla brzy stavba historicky naprosto zásadní, a sice Karlův most (doba budování 1357 až 1402).

Čeští Lucemburkové nenašli po smrti klid

Historie

Architekt Parléř vedl těleso mostu souběžně se zničeným Juditiným mostem, přičemž staroměstské zakončení mostu posunul o několik desítek metrů jižněji tam, kde nyní stojí Staroměstská mostecká věž.

Základní kámen Karlova mostu byl podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile položen 9. července 1357 v blízkosti kostela sv. Klimenta na Starém Městě, tedy na místě dnešního Křižovnického náměstí.

„Dne 9. července 1357 kladl Karel IV. zase jeden základní kámen: k novému mostu,“ uvedl František Kožík v Kronice života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského (1981).

Foto: Profimedia.cz

Schéma Juditina (nahoře, bílá barva) a Karlova mostu

Foto: Profimedia.cz

Modely Juditina (bílá barva) a Karlova mostu

„Starý Juditin most byl už 15 let v rozvalinách. Když vzal Karel do rukou kámen a upevnil jej do břehu, měl pocit, který ho vždy znovu potěšil: že koná něco potřebného, co má význam pro celou zem. Na břehu stály davy lidí a všichni už možná viděli v duchu most, který učiní z pražských měst jediné veleměsto, umožní Novoměstským cestu ke Hradu a ke katedrále a přivede sem kupce z celé Evropy,“ ozřejmil hlavní účel stavby.

Most spojující Staré Město a dnešní Malou Stranu byl dokončen roku 1402, 24 let po Karlově smrti. O 30 let později jej však další povodeň výrazně poškodila a oprava trvala 71 let.

I Karlův most, do roku 1870 nazývaný Pražský či Kamenný, si tak prožil v rámci opakujících se povodňových katastrof těžké chvíle, nověji třeba v roce 2002.

Foto: Novinky

Výstava kamenů z Juditina a Karlova mostu

Povodně byly samozřejmě největší hrozbou, což si uvědomovali i první stavitelé. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů.

Pevnost gotické stavby podle pověsti zabezpečilo i přidání vajec do stavebního materiálu. To ovšem neznamená, že nebylo nutné provádět opravy. Most však přetrval dodnes.

Proměnlivé středověké počasí

Co se týká středověkého počasí, z kronik můžeme vyčíst i různé velké povodně; z Kosmovy kroniky povodeň na Vltavě ze září 1118 nebo na povodně bohatý rok 1432, kdy se vyskytly tři velké.

Povodně se tak na našem území vyskytovaly i v historii, ať už jarní z odtávání sněhu, letní povodně způsobené vydatnými a trvalými srážkami či přívalové povodně.

Praha pod vodou. Záplavy takřka biblické i ničivý únor 1784

Historie

Jak řekla meteoroložka Honsová, z tehdejších kronik lze vyčíst i to, že počasí bylo v té době dost proměnlivé.

„Střídaly se roky se suchými a horkými léty (např. 1307, 1312) s deštivými léty (1310), rovněž tuhé zimy s mírnými zimami,“ zmínila pro Novinky.

Pět let od povodní: S evakuací zvířat jsme nečekali a bylo to správně, vzpomíná šéf pražské zoo

Domácí

Na česká území obecně přicházejí povodně nepravidelně, menší katastrofy se odehrávají v rozestupech let, větší pak v řádu staletí. Velká voda hrozí zejména v místech, kde protéká řeka plochou krajinou.

Výběr článků