Do důchodu ideálně s našetřeným milionem a půl, míní Češi

Zatímco domácnosti s čistým měsíčním příjmem nad 45 000 korun by chtěly mít v průměru třicetinásobek příjmu, lidé s nižším výdělkem by si přáli mít až sedmdesátinásobek měsíčního příjmu domácnosti. Rozdíl je i v potřebné absolutní částce, která klesá z 1,8 milionu na 1,23 milionu korun.

„Suma, se kterou by lidé měli odcházet na penzi, je samozřejmě individuální. Záleží na tom, jak moc si chtějí udržet dosavadní životní standard. Pokud budeme počítat člověka s průměrným čistým příjmem 30 000 korun měsíčně, který si chce udržet svou životní úroveň, měl by mít naspořeno zhruba 2,5 milionu korun ve svých 65 letech,“ uvedl finanční poradce Partners Vladimír Weiss.

Třetina respondentů s nižším stupněm dosaženého vzdělání, tedy se základní či střední školou bez maturity, uvádí, že na důchod není potřeba mít extra částku naspořenou. Tvrdí to také lidé s nejnižším příjmem. „To je výhledově velmi rizikové, lidé by se neměli spoléhat na stát, který stále více deklaruje, že se náhradový poměr bude snižovat, stejně jako se zvedá věk odchodu do důchodu,“ řekl Weiss.

Průzkum ukázal na to, že lidé sledují aktuální penzijní reformu. Nejlepší přehled o chystaných změnách měli oslovení ve věku mezi 50 a 65 lety. Obecně ale platí, že Češi nevěří, že jim stát dokáže zajistit důstojné stáří. Mladší lidé vnímají neschopnost státu zajistit důstojný příjem na stáří rozhodněji než starší.

I když jsou lidé pesimističtí, průměrný důchod ve svých odhadech podhodnotili. Mladí ve věku 18 až 35 let uvedli, že je nyní v průměru 15 823 korun, což představuje 78 procent skutečného stavu. Lidé ve věku 50 až 65 let tipli 18 541 Kč, tedy zhruba 92 procent reality. Průměrný starobní důchod je po červnové mimořádné valorizaci podle odhadu ministerstva práce kolem 20 200 korun.

Systém, ve kterém si lidé spoří na důchod, čekají zřejmě od příštího roku změny. Vláda v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří a jenž je momentálně ve Sněmovně, počítá mimo jiné se změnami v poskytování současného státního příspěvku. Hranice, od které je na něj nárok, by se zvýšila ze 300 na 500 korun, jež si člověk měsíčně ukládá. Jeho výše by se pak měla změnit z 90 až 230 na 100 až 340 korun. Nárok na příspěvek by pak neměli nově mít starobní důchodci.

Vláda chce i prodloužit minimální povinnou spořicí dobu pro nárok na vyplacení státního příspěvku z pěti na deset let. Penzijní společnosti budou moci nově vytvořit tzv. alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií.

Jako alternativa k penzijnímu spoření mají sloužit takzvané dlouhodobé investiční produkty, například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty. Pokud budou využity ke spoření na stáří, budou mít stejné daňové zacházení jako penzijní fondy a životní pojištění.