Hlavní obsah

Zastropování cen energií bude platit i pro firmy bez obchodní povahy

Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Premiér Petr Fiala (ODS)

Článek

Opatření ve středu schválila vláda, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Už dříve vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Rozšíření vládního nařízení o stanovení cenového stropu na energie podle Fialy zpřesňuje okruh zahrnutých subjektů, pro něž budou upravené ceny platit. Půjde o právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky.

Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání. Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter, například nemocnice, provozovatele sociálních nebo kulturních zařízení, veřejné dopravce a další. Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků.

S firmami z veřejného sektoru, které jsou bez obchodní povahy, se počítalo při schvalování zastropování cen už dříve, dosud však v nařízeních chyběly.

ČEZ započítá stovkám tisíc zákazníků cenový strop na energie od listopadu

Ekonomika

Vláda ve středu podle premiéra u středních odběratelů schválila zrušení množstevního limitu při spotřebě plynu na 4200 MWh. „V praxi to znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno 80 procent spotřeby plynu,“ vysvětlil Fiala.

Stát dříve počítal s tím, že energie pro firmy státu, krajů či obcí bez obchodní či průmyslové povahy bude zajišťovat státní obchodník s energiemi. Ten měl na trhu nakoupit požadované množství elektřiny či plynu a následně je veřejným subjektům přeprodávat za zvýhodněné ceny. Ministerstvo financí pro tento účel navrhlo státní podnik Prisko. Dosud však konečné rozhodnutí nepadlo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno uvedl, že ministerstvo nyní našlo jednodušší řešení. Tím by mělo být právě zastropování cen i pro subjekty z veřejného sektoru. Zřízení státního obchodníka by pak měl podle Stanjury zůstat jako „střednědobý“ úkol pro ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna.

Proč v ČR zdražila elektřina nejvíce? Jinde zavedli opatření rychleji, míní analytici

Ekonomika

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám