Z gigafactory mají těžit i další odvětví

„Česko je vhodným místem pro gigafactory. Pokud se nám těchto továren podaří vybudovat více, byla by to pro nás velká konkurenční výhoda,“ řekl Právu poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj by bylo výhodou, kdyby se zde baterie vyráběly přímo a dodávaly se do automobilek. „Kdyby se pak například rozhodovalo o umístění nových automobilových továren, je předpoklad, že by tato rozhodnutí mohla být ovlivněna tím, kde stojí gigafactory,“ dodal. Podle Davida Hořínka, mluvčího vládního CzechInvestu, který s možnými investory vyjednává, je gigafactory předpokladem pro úspěšnou transformaci autoprůmyslu.

„Vytvořila by prakticky nové odvětví ekonomiky a přinesla výrobu inovativních technologií. Umožnila by vystavět celý výrobní řetězec baterií pro elektromobily, od těžby lithia přes výrobu vozidel až po recyklaci. Podpořila by rozvoj dalších odvětví zpracovatelského průmyslu, ale i služeb jako pojišťovnictví, doprava či logistika a druhotně také stavebnictví a energetiky,“ sdělil Právu Hořínek.

Dodal, že gigafactory znamená také příliv kvalifikovaných zaměstnanců a posílení kapacit studijních oborů budoucnosti. Jak Právo ve středu informovalo, LG je v pokročilém stadiu důvěrných jednání s vládou a zájem má o výrobu v Moravskoslezském kraji. Pro umístění možné gigafactory se nabízejí brownfieldy po těžbě uhlí na Karvinsku, další možností by byla zóna u mošnovského letiště.

Zájem o stavbu gigafactory má i německý Volkswagen, který by ji chtěl v Líních na Plzeňsku. Svůj záměr má potvrdit za pár dnů. Dokdy se ale o stavbě nakonec finálně rozhodne, není podle informovaného zdroje Práva ještě jasné.

„Je šibeniční termín pro rozhodnutí ještě do konce roku. Jsem přesvědčen, že jednání, která se netýkají plzeňské lokality, jsou dál. Tam by k tomu rozhodnutí mohlo dojít relativně rychle,“ řekl Právu zdroj.

„Všechna jednání s investory a informace o investičních záměrech jsou přísně důvěrné, nemůžeme proto sdílet bližší informace,“ sdělil Právu mluvčí CzechInvestu Hořínek. Podle ředitele Asociace pro elektromobilitu Lukáše Hataše české zásoby lithia vystačí přibližně na 29 milionů aut a na produkci aut by byly potřeba tři gigafactories.

Velká očekávání však mírní akademičtí odborníci. „Nikdo nezná okrajové podmínky: kolik velmi drahých elektromobilů se prodá v budoucnosti, kde se zajistí materiál pro ně a kolik to bude stát v penězích i v mezinárodních politických ústupcích,“ reagoval pro Právo profesor Jan Macek z Fakulty strojní ČVUT v Praze.

„Je zapotřebí mít jasno v energetické náročnosti výroby a zdrojích polotovarů až po neustále rostoucí ceny potřebných materiálů. Jejich růst je totiž výraznější než působení množstevního faktoru velkosériové výroby,“ dodal.

Dalším problémem je podle něj neujasněná koncepce budoucích baterií. „Čína se vrací k méně váhově příznivým, ale požárně bezpečnějším bateriím s fosfátem železa, které se donedávna považovaly za neperspektivní,“ poukázal Macek.

„Naopak baterie s například grafenovou anodou nebo pevným elektrolytem či sírou na katodě místo kyslíku se budou vyvíjet ještě nejméně 10 let, než dosáhnou technické i ekonomické zralosti,“ poznamenal dále. „Za této situace je nejasné, zda se má za investici zaručovat penězi daňových poplatníků stát. Investice je velice riziková,“ dodal.

„Gigafactory, jedna či více, má jistě potenciál pro uplatnění. Je však třeba trvat na tom, aby se nejednalo pouze o montovnu, ale aby byl její součástí vývoj a know-how, tedy přidaná hodnota,“ zdůraznil Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice.

„V opačném případě lze očekávat pouze mechanickou kompletaci dílů bez přidané hodnoty s tím, že po ukončení pobídek nebo daňových prázdnin může dojít k přesunu výroby mimo ČR,“ doplnil.