Hlavní obsah

Špicar: V kritické situaci jsou i velké firmy. Vláda musí konat

28. 9. 2022, 4:30

Ceny energií se vymkly kontrole a je třeba je zastropovat i pro velké firmy, řekl v rozhovoru pro Právo Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a největšího evropského zaměstnavatelského svazu Business Europe. Jinak podle něho hrozí ukončení provozu, propouštění a odchod společností z Česka. Varování koncernu Volkswagen, že může přesunout výrobu z ČR i Německa, je proto třeba brát velmi vážně.

Foto: Petr Horník, Právo

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar

Článek

Jak jsou na tom české firmy z pohledu razantního zdražování energií?

Situace není vážná, ale naprosto kritická. Tak jako domácnosti zažívají nárůst cen elektřiny a plynu v řádu desítek tisíc korun a malé a střední firmy v řádu milionů, velké české firmy zažívají zvýšení účtů v řádu miliard. Je potřeba si uvědomit, že vzhledem ke struktuře české ekonomiky je pro nás tento problém mnohem vážnější než pro naprostou většinu ostatních ekonomik EU. Jsme nejprůmyslovější země v celé Unii a energeticky náročných provozů máme nejvíc ze všech. Ceny se vymkly kontrole a už není možné, aby je vykompenzovaly samotné firmy ať už úspornými opatřeními, snižováním marží, nebo navyšováním ceny produktů.

Nejhorší je, že v porovnání s některými jinými státy mají naše firmy energie mnohem dražší. České firmy mají přímé konkurenty v Portugalsku nebo Španělsku, kde platí za elektřinu a plyn o desítky procent méně. Tuhle konkurenční nevýhodu nebudou na trhu naše firmy schopné dlouhodobě ustát.

Co říkáte na opatření, která vláda přijala?

Vládě se podařilo najít opatření, byť ne úplně ideální, ale přesto funkční pro obyvatele, malé a střední firmy a veřejný sektor, ve formě zastropování cen elektřiny a plynu. Vypadly z toho ale velké firmy. Pro ně vláda připravila takzvaný Dočasný krizový rámec, což je opatření, které jsme po ní chtěli už od června.

Toto opatření je ale jen doplňkové, protože ho kvůli jeho nastavení ze strany Evropské komise nebudou moci využít všechny firmy. A pro mnoho firem, které ho budou moci využít, bude nedostatečné. Proto je potřeba přijít s plošným buď celoevropským, nebo národním řešením.

Strop na ceny energií asi nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Ekonomika

Které firmy jsou nejvíc ohroženy?

Nejohroženější jsou sklárny, není žádným tajemstvím, že už propouštějí. Některé přerušují provozy a myslím, že nejsme daleko od toho, kdy se budou zavírat celé firmy. Týká se to ale i keramických závodů, sléváren nebo hutí.

V čem by mělo řešení pro velké firmy spočívat?

Dnes (rozhovor je z pátku minulého týdne – pozn. red) odesíláme vládě oficiální dopis podepsaný třemi největšími zaměstnavatelskými svazy v Česku – Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů –, ve kterém vysvětlujeme, v jaké situaci se ekonomika nachází, a posíláme konkrétní doporučení, co je třeba udělat, abychom to přežili.

Naprostým minimem je prodloužení dočasného krizového rámce na celý příští rok. V tuto chvíli je platný pouze do konce roku. Už teď víme, že většina firem bude mít ještě vážnější problémy od začátku příštího roku.

Musí také dojít k výrazné změně podmínek, podle kterých se podpora vyplácí. Je třeba zvýšit procenta pro určení maximální výše podpory, zjednodušit výpočty způsobilých nákladů a upravit mnoho dalších parametrů.

A jaké by to mělo být na celoevropské úrovni?

Je nutné se dohodnout na posílení likvidity na energetických trzích tak, aby to pro energetické firmy nebylo tak finančně náročné. Je také třeba pomoci firmám s cenami emisních povolenek, byť ty představují jen několik procent ze současné ceny elektřiny a plynu. Dnes se ale počítá každé procento. To by se dalo udělat tak, že se na trh uvolní víc povolenek z tržní stabilizační rezervy. Je třeba, aby se Rada shodla také na celoevropském řešení, které reálně sníží ceny elektřiny. Například oddělením plynových elektráren od zbytku trhu. To znamená, že by poslední závěrná plynová elektrárna neovlivňovala a netáhla cenu elektřiny tolik nahoru.

Vláda vyčlení 30 miliard na pomoc velkým firmám kvůli cenám energií

Ekonomika

Co když se to ale přesto nepodaří?

Pokud se to nepodaří, musí Česko společně s dalšími zeměmi vyjednat rozvolnění evropské veřejné podpory tak, aby bylo možné zastropovat ceny na národní úrovni i pro velké firmy. Důležité je, aby se tak stalo na základě vzájemně odsouhlasených parametrů, aby velké bohaté státy nemohly svým firmám pomáhat výrazně více než státy našeho typu s prázdnou státní kasou.

Udělali jsme si velmi detailní průzkum s přispěním mých kolegů z největšího evropského zaměstnavatelského svazu Business Europe a ukazuje se, že už jsou státy, které se ke stropu cen pro velké firmy na národní úrovni chtějí dostat. V tuhle chvíli už tento záměr oznámilo Chorvatsko. Ve chvíli, kdy to začnou dělat ostatní státy, tak to musíme udělat také, jinak by se naše firmy dostaly do velkých problémů.

Zastropování cen pro domácnosti by mělo vyjít nejméně na 130 miliard ročně, máte vyčísleno, na kolik by vyšel cenový strop pro velké firmy?

To musí vyčíslit ministerstvo, které má přístup ke všem relevantním podkladům pro takovouto kalkulaci.

Objevuje se i kritika, že firmy ceny energií nezafixovaly a teď žádají pomoc…

Před pár dny jsme dokončili rozsáhlý průzkum mezi naší členskou základnou, který se ptal na to, zda platí teze, že firmy nebyly odpovědné a ceny energií nefixovaly. Zjistili jsme, že velké průmyslové firmy byly velmi odpovědné. Zafixované ceny elektřiny a plynu má 70 procent našich členských firem.

Problém ale je, že fixace jim končí na konci roku a pro příští rok má zafixované ceny jen 20 procent těchto firem. Je to dáno tím, že když se firmy před koncem fixace snaží najít nové dodavatele za přijatelnou cenu, mnoho z nich má problém si dodávky vůbec zajistit. A když už si je zajistí, tak za nesmírně vysoké ceny, které jsou pro ně z dlouhodobého pohledu neudržitelné.

Škoda Auto: Navrhovaná opatření s cenami energií nejsou ideální

Ekonomika

Hrozí i propouštění?

Pokud se nepodaří na evropské ani národní úrovni najít řešení, které by vysoké ceny vykompenzovalo, hrozí bankroty firem. Hrozí propouštění, ke kterému už dochází, a také odchody firem z České republiky například do Spojených států. České firmy, jako třeba kolínská Draslovka, tam platí desetinu ceny plynu oproti tomu, co by byla nucena platit v České republice. Hrozí rovněž odliv investic z Česka.

Koncern Volkswagen už zveřejnil, že pokud se nepodaří zkrotit ceny elektřiny a plynu v Německu a střední a východní Evropě, je ohrožena budoucnost investic i současné výroby koncernu v této části světa. To je nebývale silné varování, které musíme brát vážně.

Co říkáte na slova člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna o tom, že nedostupné a drahé energie mohou způsobit propouštění zaměstnanců v sektoru automobilového průmyslu?

Že to opravdu hrozí. Škoda Auto tak dramatický nárůst cen zvládne i díky tomu, že má vlastní firemní energetiku. Ohrožen je ale její dodavatelský řetězec, který by nemusel tyto nárůsty zvládnout.

Tak jako během pandemie dva malí dodavatelé jednoho dílu, kteří měli problémy, mohli ohrozit fungování takto významné automobilky, teď se může stát to samé, protože ty firmy neustojí zvýšení cen energií.

Problémy malých a středně velkých firem by skutečně mohly ohrozit fungování těch velkých a opačně. Přitom jen v případě Škody Auto se bavíme o firmě, která představuje pět procent HDP naší země a osm procent exportu.

Firmy kvůli energiím investují do úspor

Finance

Takže problémy se netýkají jen energeticky velmi náročných odvětví…

Ten problém je mnohem širší. Týká se automobilového průmyslu, ale i telekomunikací. Když hovořím s našimi členy z řad telekomunikačních firem, tak říkají, že kvůli napájení BTS stanic a serverům mají tak obrovské nárůsty plateb za energie, že hrozí osekávání investic do zlepšování infrastruktury a dalšího rozvoje.

To je velmi nebezpečné, protože potřebujeme modernizovat průmysl, potřebujeme vysokorychlostní připojení, rozvoj internetu věcí a dalších technologií. Pokud by firmy neměly peníze na investice, znamenalo by to ohrožení konkurenceschopnosti celé ekonomiky.

Jak vidíte kroky vlády ve srovnání s jinými zeměmi?

Na začátku došlo, alespoň co se týká velkých firem, k několikaměsíčnímu zpoždění. Předběhly nás jiné země, jako například Německo. To je těžko omluvitelná chyba. Jsme ale rádi, že jsme se schválení dočasného krizového rámce nakonec dočkali. A oceňuji, že jsme se s vládou dokázali shodnout na parametrech, které jsou v tuto chvíli lepší, než mají od své vlády například francouzské firmy. Mám na mysli hlavně odstranění podmínky provozní ztráty pro získání podpory.

Co si lze slibovat od rady ministrů EU příští pátek ohledně pomoci velkým firmám? Jednáte o tom se zahraničními partnery?

Koordinujeme se na úrovni Euro Chambers a Business Europe s partnerskými zaměstnavatelskými svazy. Pozice máme jednotné, naše výzvy jsou silné a konkrétní a doufáme, že si nejen národní vlády, ale i Evropská komise uvědomují, o co se hraje, a že řešení najít prostě musí. Pokud by se nenašlo, v příštím roce bychom se dočkali dramatické situace v rámci mnoha národních ekonomik, což by oslabilo konkurenceschopnost Evropy jako celku.

Menší podniky zastropování vítají

Ekonomika

Myslíte, že oznámení typu Volkswagenu ohledně možného odchodu z východní Evropy i Německa budou před jednáním ministrů energetiky členských zemí EU, které se má konat příští pátek, přibývat?

Ani si nemyslím, že to je načasované tak, aby byl vytvořen větší tlak na politiky před jednáním Rady. My to od firem slyšíme už několik týdnů. Bylo pouze otázkou času, než se to dostane na veřejnost.

Například sklárny nechtěly dlouho hovořit o tom, že mají existenční problémy, aby tím neznervóznily zbytek zaměstnanců, nezhoršily si pozici vůči věřitelům a bankám nebo neukázaly slabost vůči konkurenci.

Dlouho jsme o tom věděli, ale firmy nechtěly adresně říci, že my, konkrétní firma, už to nezvládáme, musíme propouštět a hrozí, že budeme zavírat provozy. Teď už to ale nejde dál skrývat. To je i případ Volks­wagenu a další budou přibývat. Za letošní rok čeká 25 procent našich členů, že skončí v provozní ztrátě.

Reklama

Související témata:
Svaz průmyslu a dopravy ČR

Výběr článků