Pomalu, ale přece. Některé potraviny v obchodech viditelně zlevňují

V lednu se průměrná cena 250 g másla v obchodech blížila 66 korunám, začátkem září už to bylo „jen“ kolem 49,5 Kč. To odpovídá zlevnění přibližně o čtvrtinu. V srpnu byla cena dokonce ještě nižší (48 Kč).

Ještě výrazněji než máslo zlevnila čerstvá vejce (10 ks). Zatímco v lednu se na pultech obchodů prodávala průměrně za více než 61 Kč, nyní za ně spotřebitelé zaplatí v průměru něco přes 45,5 Kč.

Viditelný propad ceny nastal i u sýru Eidam, jehož 250gramová cihla stála v lednu 57 Kč a v srpnu se dostala na hodnotu 44,9 Kč. V září pak cena mírně narostla na 45 Kč.

Snížení cen u některých potravin odráží současnou situaci, kdy je inflace v Česku pomalu na ústupu, a byť stále dosahuje vysokých hodnot (v srpnu meziročně 8,5 %), tak setrvale klesá. Pozitivním faktorem jsou i mnohem nižší ceny energií než před rokem.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stojí za poklesem cen skutečnost, že obchodní řetězce začaly – nejspíš i z obavy z možných kontrol – snižovat své marže.

„Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Ta se loni stala předmětem široké společenské diskuse, do níž zasahují také vrcholní politici. I pro velké skupiny řetězců, které jinak ziskově těží z nebývale vysoké koncentrace tuzemského maloobchodního trhu, se proto stalo neudržitelné dále své nadsazené marže uplatňovat,“ uvedl Kovanda ve svém komentáři.

Nicméně ne u všech potravin je pokles cen tak patrný jako třeba u másla či vajec. Například cena kilogramu vepřové pečeně je v porovnání s lednem nižší jen o dvě koruny, když začátkem září stála průměrně 167 Kč, a třeba litr polotučného nepasterovaného mléka je dokonce levnější jen o 1,3 Kč.

Hladká mouka zlevnila o 3,15 Kč, což v procentuálním vyjádření značí už trochu větší pokles, a sice o 13 procent. Levnější mouka se však zatím nepropsala do ceny pečiva. Půl kila konzumního chleba totiž stojí prakticky skoro stejně jako v lednu, ukazují data ČSÚ, která statistici sbírají jednorázově v terénu, a to zpravidla ve druhém týdnu v měsíci.

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy je to však s cenou pečiva složitější, neboť mouka tvoří v závislosti na druhu pečiva maximálně 20 procent celkového ceny. „Větší podíl tvoří další náklady jako mzdy, energie, pohonné hmoty. Takže pokles cen obilí může třeba negovat zdražení pohonných hmot,“ vysvětlil nedávno v rozhovoru pro Právo.

Oproti začátku roku naopak podstatně zdražily jablka nebo brambory a v malé míře také lahvové pivo. V případě ceny brambor šlo v posledních měsících o skokový nárůst: zatímco ještě v květnu stál kilogram kolem 21,3 Kč, tak nyní to je přes 28 Kč.

„Za tím skokem byly výkyvy počasí, hlavně sucho i pozdější nástup jara, takže byly nižší výnosy. Navíc v Česku trochu klesly oseté plochy. Podzimní sklizeň to bude mírně korigovat, ale určitě to nebude tak, jak jsme byli zvyklí v minulosti,“ konstatoval Pýcha.

Celkové zlevňování potravin by každopádně mělo pokračovat i v následujících měsících, tvrdí někteří analytici a ekonomové, a to na základě klesajících cen výrobců v zemědělství, kde evidují pokles už čtyři měsíce v řadě. V srpnu ceny zemědělských výrobců prohloubily meziroční pokles o 16,4 procenta.

„Vzhledem k prudkému poklesu cen zemědělských výrobců a zlepšující se situaci na energetických trzích již nic nebrání zlevňování potravin v obchodech. Jestliže potravináři a obchodníci přesto nebudou zlevňovat, tak budou zneužívat svého postavení na úkor zákazníků,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

A podobně to vidí také analytik Raiffeisenbank Martin Kron. „Z těchto čísel lze vyvodit, že ceny potravin by měly dále přispívat k nižší inflaci v dalších měsících. Pokud by tomu tak nebylo, tak ve sporu o tom, zda za vysoké ceny potravin jsou zodpovědní spíše zemědělci, zpracovatelé, či obchodníci, o čemž se ve veřejném prostoru horečně diskutovalo, by zemědělci z této otázky vypadli,“ uvedl.