Hlavní obsah

Plynové zásobníky zůstaly po zimě z poloviny plné

Přestože se topná sezona blíží svému konci a naopak pomalu se rozjíždí fáze plnění, tak kapacita v českých plynových zásobnících zůstává skoro z poloviny plná. To je oproti loňsku, kdy v tuto dobu byly zásobníky plné přibližně jen ze čtvrtiny, výrazně více. O to méně plynu tak bude Česká republika letos při plnění zásobníků potřebovat, přičemž podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) máme díky letošním úsporám ve srovnání s loňskou plnicí sezonou více než měsíc náskok.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Technologie nad podzemními zásobníky zemního plynu v Hájích u Příbrami

Článek

V pondělí 24. dubna bylo v českých zásobnících uloženo celkem 18,3 TWh plynu, ukazují data Gas Infrastructure Europe – Aggregated Gas Storage Inventory (GIE AGSI). To představuje naplněnost z 49,3 procenta. Loni touto dobou byly zásoby zhruba o 10 TWh nižší.

„Onen rozdíl oproti loňsku je v každém případě výhoda pro letošní rok. O toto množství méně budeme muset shánět plyn, abychom se dostali k 1. listopadu 2023 na úroveň minimálně 90 procent naplnění zásobníků,“ sdělil Novinkám řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Sezona plnění zásobníků bude podle Síkely trvat minimálně do října, Česká republika má tak půl roku na to, aby zásobníky znovu doplnila na nejvyšší možnou úroveň. „Ze současného stavu zásob vyplývá, že máme oproti loňsku více než měsíční náskok, což je samozřejmě pozitivní,“ podotkl Síkela. Jedním dechem ale dodal: „Nadále platí, že je nutné ke spotřebě plynu přistupovat zodpovědně a šetřit s ním. Vyhráno stále nemáme,“ upozornil.

Dovoz plynu z Ruska do Česka klesl na nulu

Domácí

Oproti některým evropským zemím má Česko výhodu v tom, že prostřednictvím ČEZ má garantovaný přístup k části kapacity LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Při plném využití této kapacity má ČR zajištěnou až třetinu roční spotřeby. Je ovšem otázkou, zda se podaří kapacitu maximálně využít.

„V loňském roce jsme měli očekávat až osm tankerů. Nakonec jich pro potřeby ČEZ připlulo pouze pět. Také v prvních dvou měsících roku 2023 se využití nizozemského terminálu pohybovalo výrazně pod kapacitními možnostmi. Zlepšenou situaci sledujeme až od počátku března. Společnost ČEZ má tedy zarezervovanou kapacitu na odběr a přepravu plynu do ČR, ale nikoli dlouhodobý kontrakt na samotnou komoditu,“ podotkl Kocůrek.

Dlouhodobých kontraktů na dodávky LNG má zatím Evropa poskrovnu, a tak podobně jako loni bude plyn nakupovat hlavně na spotových trzích. Tam ale mohou být dodávky méně dostupné a v případě vysoké poptávky nejen v evropských, ale i asijských zemích, tak bude komodita dražší.

Společné nákupy na obzoru

S tímto scénářem EU počítala, a proto se unijní země za loňského českého předsednictví dohodly na společném nákupu plynu, aby měly silnější vyjednávací pozici. Od úterý 25. dubna do úterý 2. května se tak mohou energetické firmy, které působí v členských státech EU, přihlásit k online platformě AggregateEU, jež slouží právě pro společný nákup plynu. Cílem tohoto opatření je zajistit minimálně 15 procent kapacity evropských zásobníků a zároveň se vyvarovat skokovým růstům cen na trhu.

„Jsem rád, že se MPO podařilo zprostředkovat tak rozsáhlé zapojení českých obchodníků do této iniciativy. Náš závazek naplnit zásobníky alespoň z 15 procent prostřednictvím společných nákupů budeme moci dle předběžné indikace firem díky naší snaze překročit až třikrát,“ uvedl Síkela.

Kromě kapacity v terminálu v Eemshavenu a společných nákupů jsou ve hře další možnosti, jak dál zvýšit českou soběstačnost, co se týče stabilních dodávek plynu. ČEZ se může domluvit na navýšení kapacity v Eemshavenu nebo se zapojit do „připravované aukce na rezervaci kapacity LNG terminálů v německém Lubminu. Ta by měla nabídnout asi 4,5 miliardy kubíků a proběhne na podzim letošního roku,“ dodal Kocůrek.

ČEZ se bouří: Eurostatu nesedí data, ČR není čtvrtá nejdražší 

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám