Přibývá Čechů, kteří nezvládají splácet

Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Se splácením spotřebitelských a dalších krátkodobých úvěrů mělo podle nich v prvním čtvrtletí problém přes 177 tisíc lidí. Loni jich bylo 171 tisíc. V průměru každý z nich nezvládal splácet částku ve výši 165 640 korun.

„Tempo růstu u těchto ohrožených dluhů na spotřebu bylo už v loňském roce dvouciferné a v prvních třech měsících letošního roku se objem nesplácených úvěrů zvýšil meziročně o patnáct procent,“ řekl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Přepočteno na peníze to znamenalo nárůst těchto ohrožených půjček o 3,8 miliardy na celkových 29,3 miliardy korun.

Největší podíl nesplácených spotřebitelských a dalších krátkodobých půjček připadá na lidi ve věku 35 až 44 let. Je jich přes 42 tisíc. „Meziročně u této věkové skupiny vzrostl objem dluhu o 22 procent na 7,8 miliardy,“ doplnil Rajl.

Problémy se splácením ale jsou i u úvěrů na bydlení, tedy klasických hypoték nebo půjček ze stavebního spoření. „V prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o sedm procent, což je proti poslednímu čtvrtletí loňského roku více než dvojnásobná dynamika,“ uvedl Rajl.

Nárůst tak činil 0,3 miliardy korun a objem ohrožených úvěrů, kdy má domácnost problémy s platbami a hrozí, že nebude schopna závazky splácet, dosáhl 4,7 miliardy Kč. Určitým pozitivem je aspoň to, že počet problematických dlužníků meziročně mírně klesl na 8673.

I zde největší podíl nesplácených půjček připadá na lidi mezi 35 a 44 roky věku, i když největší nárůst byl u mladých mezi pětadvaceti a třiceti roky.

S větším počtem klientů, kteří nezvládají splácet půjčky, se v posledním roce potýkají i specializované poradny. „Minulý rok jsme řešili asi o dvacet procent více lidí, kteří neměli na splácení úvěrů a půjček. Dostávali se tak do nezvladatelných situací,“ řekl Novinkám Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. Mnoho jich bylo i letos, ale zde organizace ještě nemá zpracované statistiky.

Podle Kalvody je to dané tím, že lidem vzrostly náklady na živobytí, především pak na bydlení. „Od začátku roku nebo v jeho průběhu jim rostly nájmy, což nebyli schopni pokrýt z příjmů ani z dávek na bydlení. Nehledě na to, že mnozí o dávky neměli ani zažádáno,“ konstatoval.

Za problémy ale pravděpodobně mohou stát i vysoké úrokové sazby hypoték, které v posledních letech nasazovaly banky. „V současné době se zhoršuje situace zejména u osob v produktivním věku 35 až 44 let, které jsou nejvíce zatíženi úvěry na bydlení. Lidé v této věkové kategorii se v posledních letech čím dál více zadlužují krátkodobými úvěry a jejich platební morálka se zhoršuje,“ doplnil Rajl.