Volební výsledek není porušením zákona, konstatoval soud. V Karlovarském kraji padlo patnáct stížností

Celkem čtyři stížnosti dorazily z Hazlova na Chebsku. Po dvou návrzích eviduje soud z Františkových Lázní a Ostrova, po jednom pak z Chebu, Kraslic, Mariánských Lázní, Pramenů na Chebsku, Sokolova, Šindelové na Sokolovsku a Toužimi. Krajský soud v Plzni už o několika podáních rozhodl.

Jednou ze zamítnutých stížností byla ta od volební strany Srdcem pro Toužim, která požadovala ověření výsledků hlasování. Kandidátům totiž jen těsně unikl vstup do zastupitelstva, když nepřekročili pětiprocentní hranici.

„Volební výsledek těsně pod pětiprocentní hranicí není porušením volebního zákona ani o něm nesvědčí. Takový výsledek je objektivně možný a není nijak neobvyklý,“ uvedl soud ve svém zdůvodnění.

Připomněl také, že každá strana má právo delegovat svého zástupce do okrskové volební komise. Pokud této možnosti nevyužije a zároveň netvrdí, že jí v tom bylo nezákonně zabráněno, musí podle soudu výsledek hlasování respektovat.

Neuspěly ani dvě stížnosti na volby v Ostrově. V prvním případě soud návrh odmítl kvůli nedodržení lhůty. Ačkoli na krajský soud dorazil 23. října, tedy v poslední den zákonné lhůty, stalo se tak až v 17:44. Termín pro podání přitom skončil už v 16 hodin.

Ostrovské volby chtěl přezkoumat také kandidát Motoristů sobě, který se do zastupitelstva nedostal. Pochybnosti měl o tom, jak volební komise v šestém okrsku započítala hlasy pro jeho stranu. Podle jeho tvrzení nejméně 35 lidí uvedlo, že na hlasovacím lístku označili celou kandidátku Motoristů.

Soud ale upozornil, že takové tvrzení nelze nijak ověřit. Kandidát nepředložil žádné písemné vyjádření voličů, kteří měli na nesprávné započítání hlasů upozornit. Sám navíc připustil, že nezná jejich totožnost ani nemá k dispozici jejich hlasovací lístky. Podle soudu tak návrh zůstal pouze v rovině spekulací a neposkytoval konkrétní důvod k přezkoumání výsledků.

Další zamítnutou stížností se zabýval soud v případě Kraslic na Sokolovsku. Navrhovatelka upozorňovala na to, že vítězné hnutí ANO získalo ve dvou volebních okrscích vyšší podíl hlasů, než byl jeho celoměstský průměr. Poukazovala také na skutečnost, že matka lídryně kandidátky ANO zasedala ve volební komisi.

Ani jeden z argumentů ale podle soudu neprokazuje nesprávnost výsledků. Navrhovatelka navíc neuvedla žádnou konkrétní chybu při sčítání nebo zaznamenávání hlasů.

„Rozdílné podíly hlasů v jednotlivých volebních okrscích samy o sobě nesvědčí o nesprávnosti volebních výsledků,“ konstatoval soud.

Dodal, že ani všechny navrhovatelkou uvedené skutečnosti ve vzájemné souvislosti nepředstavují dostatečně významnou indicii, že by výsledky hlasování byly zjištěny nesprávně.

V Šindelové se spor týkal obecního zpravodaje, který vyšel krátce před volbami. Navrhovatel v něm viděl nepřípustnou podporu kandidující starostky a jejího uskupení. Vadila mu také zmínka o jednom z opozičních zastupitelů, kterého publikace zařadila mezi dlužníky obce. Sice jej přímo nejmenovala, podle navrhovatele však čtenáři snadno poznali, o koho jde. Zpravodaj navíc podle něj opomněl upozornit na problémy v obecním hospodaření.

Soud ovšem neshledal, že by zveřejněné informace mohly zásadním způsobem ovlivnit výsledek hlasování. Podstatnou část obsahu tvořily informace o dění v obci a poděkování starostky. Chyběla přímá výzva k podpoře kandidátky i její výslovné označení.

Soud připustil, že negativně vyznívající zmínka o zastupiteli mohla být pro čtenáře identifikovatelná, nepřisuzovala mu však žádnou trestnou činnost.

Zda obecní zpravodaj představoval volební kampaň v rozporu se zákonem, soud výslovně nerozhodl. Ani namítané okolnosti ale podle něj nedosahovaly takové závažnosti, aby mohly vést ke zneplatnění voleb.