Článek
„Podobně jako u dalších otázek v průzkumu pozorujeme, že se postoje veřejnosti vyhraňují. Ubývá lidí, kteří k důvěře v média veřejné služby zaujímají neutrální postoj, a přibývá těch na obou krajních pólech. Je to odraz vyostřujícího se sporu o jejich budoucnost,“ popsala Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
Ještě v květnu bylo v případě ČT neutrálních 16 procent Čechů, u rozhlasu to bylo 22 procent. V současném průzkumu se počet nerozhodnutých u televize snížil na 12 procent, u rozhlasu na 17 procent.
Mezi voliči jednotlivých stran jsou výrazné rozdíly, z vládních stran se ČT nejvyšší důvěře těší u příznivců ANO, ani u nich však nepřesahuje padesát procent. Konkrétně 40 procent televizi věří, 12 procent neví a 48 procent jí nedůvěřuje.
Českému rozhlasu pak voliči Babišova hnutí věří ve 34 procentech, 48 procent nevěří a 18 procent je uprostřed.
U stoupenců opozičních stran je podpora výrazně vyšší, například u stran předvolební koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a lidovců, důvěřuje České televizi 90 procent jejích voličů.
Mladí důvěřují
„Debata se už dávno netočí kolem toho, jaké služby Česká televize a Český rozhlas nabízejí a v jaké kvalitě. Veřejné mínění se dnes formuje spíše podle toho, na kterou stranu sporu se lidé přiklánějí, a podle toho, jak přesvědčivě dokážou obě instituce svou roli obhájit,“ popsala Friedrichová.
Vyšší důvěru vyjadřovali mladší lidé do 34 let (u České televize 69 procent, u Českého rozhlasu 63 procent), vysokoškoláci (65 a 67 procent) a obyvatelé měst nad sto tisíc obyvatel (66 a 64 procent).
Podle autorů průzkumu souvisí důvěra úzce s tím, jak často lidé veřejnoprávní média podle svých slov využívají. Mezi lidmi, kteří ČT sledují denně, jí důvěřuje 78 procent. Mezi těmi, kdo ji nesledují vůbec, 19 procent. Českému rozhlasu důvěřuje 82 procent každodenních posluchačů a 25 procent lidí, kteří ho neposlouchají.
Průzkum byl veden online ve dnech 26. a 27. října a šlo o bleskovou sondu se sběrem během dvou dnů, která častěji zachycuje aktivnější uživatele internetu a lidi, kteří se o dění více zajímají. Účastnilo se 1002 respondentů.
Proběhl téměř bezprostředně poté, co vládní koalice protlačila Sněmovnou v prvním čtení zákon, který mění financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Zrušení poplatků si vláda ANO, SPD a Motoristů napsala do svého programového prohlášení. Před volbami je slibovalo zrušit ANO a SPD, Motoristé byli proti, nyní však ustoupili.
Vzhledem ke lhůtám legislativního procesu je jisté, že ke zrušení poplatků nedojde od 1. ledna příštího roku. Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by se tak mohlo stát v průběhu příštího roku.
