Hlavní obsah

Zmocněnkyně pro lidská práva: Romy z Ukrajiny k nám žene i organizovaný zločin

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v rozhovoru pro Právo popsala, jak se snaží pomoci ukrajinským romským uprchlíkům a proč nesouhlasí s názory prezidenta Miloše Zemana na LGBT komunitu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková

Článek

Řešíte situaci v Brně, kde dobrovolníci pečující o romské uprchlíky kritizují magistrát, že se o běžence dostatečně nestará?

Iniciovala jsem schůzky s magistrátem, hejtmanem jihomoravského kraje (Jan Grolich, KDU-ČSL, pozn. red.) a romskými nevládními organizacemi. Řešili jsme rozšíření nouzových kapacit v Brně pro uprchlíky, kteří zůstávají v okolí nádraží, ať už půjde o tamní druhé stanové městečko, nebo o jinou variantu. Zároveň jsme jednali o větším zapojení nevládních organizací do provozu takového ubytování, jako to funguje v pražských městečkách. Snad se v řešení této otázky posouváme.

Máte pocit, že je jiný přístup k Ukrajincům a Romům, kteří prchají před válkou?

Myslím, že tu řešíme kumulaci různých problémů, které nutně nemusí být vázané na etnikum. Část romských uprchlíků je obětí určitého vykořisťování. Má to charakter organizovaného zločinu. Do Česka jsou posílány maminky s malými dětmi s jasným cílem přinést zpátky do země původu prostředky, které jim jsou následně odebírány organizovanými skupinami. Nevládním organizacím to popisovaly romské maminky. Zároveň jsou v této skupině i lidé, kteří naprosto legitimně utíkají před válkou a potřebují naši pomoc.

Pomáhala jste řešit situaci ukrajinských Romů i na hlavním nádraží v Praze?

Ano. Ta situace se postupně stabilizuje, v Praze byla otevřena stanová městečka v Troji a Malešicích. Jsem v kontaktu s lidmi, kteří zajišťují jejich provoz, třeba s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU). Víme, že většina uprchlíků se v nich zdrží jen velmi krátkou dobu. Díky městečkům se zvýšily kapacity nouzového ubytování, které není ideální. Je ale lepším řešením než veřejné prostranství hlavního nádraží, kde malé děti nemůžou nocovat.

Někteří uprchlíci jsou nyní ubytováni v areálech Správy uprchlických zařízení. Řada z nich se dostává do ubytování v běžnější zástavbě, to je dobrý trend. Musíme se snažit, aby se většina uprchlíků dostala do normálního bydlení. Část z nich se ale v tuto chvíli vrací do bezpečnějších regionů Ukrajiny nebo do členských států Evropské unie, jejichž občanství mají.

Osmdesát romských uprchlíků muselo odjet z Rokycanska

Domácí

Takže je vaše práce nyní hlavně zaměřena na uprchlíky.

Aktuální situace mi do mé práce samozřejmě zasahuje. Věnuji se integraci přicházejících uprchlíků do Česka včetně zvlášť zranitelných skupin běženců a snažím se být nápomocná.

Jak?

Už v prvních dnech svého působení jsem po jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny ustanovila pracovní skupinu pro potřeby zvlášť zranitelných skupin uprchlíků. Jsou v ní i zástupci nevládního sektoru, OPU, Romodrom, iniciativa Hlavák. Nově jsme zapojili Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), ale i třeba zástupce Správy uprchlických zařízení, resortu ministerstva vnitra, ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a další partnery.

V této skupině se snažíme mapovat příležitosti, jak lépe při integračních opatřeních ošetřit potřeby zvlášť zranitelných skupin. Nechceme, aby nám ze systému pomoci vypadli senioři, lidé se zdravotním postižením či duševním onemocněním nebo maminky dětí, které zatím není možné umístit do předškolních zařízení, protože jsou velmi raného věku.

Dohodli jste se už v této skupině na konkrétních krocích?

Po jednání s MPSV byl vypsán dotační program na posilování personálních kapacit neziskových organizací, které jsou vyčerpané. Je nutné, aby si mohly udržet týmy pracovníků, které se osvědčily při dosavadní pomoci uprchlíkům, a rozšířit je. Dalším krokem bylo jednání s Prahou a s primátorem Zdeňkem Hřibem (piráti) o situaci na hlavním nádraží a jak postupně rozšířit kapacity nouzového bydlení. Doporučila jsem mu nezavírat pražské asistenční centrum.

Jaký máte názor na výrok prezidenta Miloše Zemana, že bude vetovat manželství stejnopohlavních párů?

V minulosti jsem měla na řadu lidskoprávních témat odlišný názor než pan prezident. Manželství pro stejnopohlavní páry je citlivé, ale důležité téma. Podporuji myšlenku, aby všichni lidé měli stejnou možnost žít ve stabilních vztazích. Jsem si ale vědoma toho, že je potřeba diskutovat a bavit se o obavách, která kolem tohoto rozhodnutí panují.

V České republice je spousta dětí, které jsou v ústavních zařízeních a nikdo je nechce do náhradní rodinné péče. Byli by tu lidé, kteří jim mohou nabídnout stabilní, dobré rodinné zázemí. Je ale nutné to prodiskutovat.

Zeman už předem hodil do manželství stejnopohlavních párů vidle

Domácí

Budete se tedy věnovat například rozpracované strategii rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBT lidí v Česku?

Jsem v kontaktu s lidmi, kteří témata rovnosti sexuálních menšin a prevence homofobie zaštitují, například s členy Výboru práv sexuálních menšin. Jednám o celém spektru aktivit a plánů a budu se snažit být nápomocná hlavně v oblasti prevence homofobie a předsudečného násilí. Jedním z nich je i Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér, která již prošla meziresortním připomínkovým řízením.

Dohodla jsem se s předsedkyní vládního výboru pro práva sexuálních menšin Lucií Zachariášovou a vedoucím oddělení lidských práv Jakubem Machačkou, že strategii projdeme. Pokud bude nutné, aktualizujeme ji a předložíme ji znovu do meziresortního připomínkového řízení. Věřím, že je v ní celá řada opatření týkajících se vzdělávání, zdravotnictví, oblasti legislativy, která dávají smysl.

Budete se věnovat dalším záležitostem, které nestihla dokončit vaše předchůdkyně Helena Válková (ANO)?

Ano. Měla jsem s paní Válkovou schůzku, kde mi některé své úkoly předávala. Bavily jsme se třeba o dětském ombudsmanovi a určitých legislativních změnách, například redefinici znásilnění, které by mohly pomoci obětem domácího násilí.

Nebude pro vás problém, že vás do pozice Helena Válková doporučila, vzhledem k tomu, že je z opozice?

Ne, důležitým hlasem, který zazníval směrem k politikům, tvořil primárně nevládní sektor. Podpořila mě třeba Asociace Dítě a rodina (sdružující přes 80 neziskových organizací, pozn. red.), platforma Neon, Česká rada dětí a mládeže a další. Právě tyto hlasy sehrály důležitou roli v mém jmenování a možná i některá doporučení politiků, kteří se mnou dříve spolupracovali na některých agendách.

Proces výběru a rozhodování byl velmi dlouhý a poctivý. Věřím, že důvěra, kterou mi vláda dala, byla opřená o profesní zkušenosti, které jsem mohla prokázat v rámci své dosavadní práce. Pracovala jsem v neziskových organizacích a státní správě 25 let, na ministerstvu školství, MPSV a ministerstvu zdravotnictví. Mandát zmocněnkyně pro lidská práva má potenciál řadu témat v politice vlády a oblasti lidských práv ještě více dostat do centra pozornosti.

V amerických městech protestovaly tisíce zastánců práva na potrat

Amerika

Jaká témata?

Třeba v oblasti práv dětí je nutné se posunout v řešení otázky nevyhovujícího bydlení, ve kterém zůstává kolem 50 tisíc dětí. Podle výzkumů jsou tyto děti více ohrožené školním neúspěchem, psychickými problémy či násilím v rodinách. To bychom mohli vyřešit kvalitním zákonem o podporovaném bydlení. Chtěla bych přispívat k tomu, aby byl život v České republice opravdu co nejvíc kvalitní pro všechny.

Zaměřím se na práva dětí, seniorů, lidí se zdravotním postižením a uprchlíků. Řekla bych, že těch priorit bude více, jak se postupně seznamuji s činností rad a výborů Úřadu vlády. V pozici zmocněnkyně vidím příležitost zúročit své dosavadní zkušenosti a znalosti z témat, která jsem řešila, ať to byla práva dětí, duševní zdraví či podpora ohrožených rodin.

Vedla jste schůzky s některými ministry. Co jste probírali?

S ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) jsme v kontaktu ohledně integrace uprchlíků i potřeb zvlášť zranitelných skupin. S Ivanem Bartošem (piráti) jsme krátce hovořili o připraveném dotačním programu ministerstva pro místní rozvoj, které pomůže městům a obcím zlepšovat prostředí v ubytování, aby se zvětšily kapacity pro uprchlíky.

Zároveň tyto opravené prostory pak mohou sloužit i jiným ohroženým skupinám. Předpokládám, že s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) budu řešit například otázky spojené s domácím násilím, opatrovnickou justicí a tak dále.

Cítíte od politiků nějaký tlak pro řešení některých problémů?

Zatím ne. Mám pestrou zkušenost s tím, že když jste aktivní v nějakých celospolečenských otázkách, tak musíte mít trpělivost a vytrvalost nevzdat se při prvním neúspěchu. Je nutné hledat porozumění i tam, kde na začátku úplně není.

Zvládnout určitou počáteční obavu se do některých témat pouštět a rozpouštět bariéry, které ve vzájemné komunikaci dříve byly. Jsem připravena, že některé otázky mohou být více kontroverzní a budou potřebovat větší trpělivost, ale není to nic, co bych do této doby nezažívala.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám