Změny v důchodech prošly

Nakonec koalice prosadila pevný čas hlasování od 12:30 a zákon odhlasovala. Podle opozice je to ale proti pravidlům, chce se obrátit na Ústavní soud. Pro hlasovalo 86 zástupců koalice, proti 69 opozičních poslanců. Návrh míří do Senátu.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou navrhované změny v důchodovém systému nutné pro dlouhodobou udržitelnost.

„Děláme to proto, aby tady byly důstojné důchody pro vnoučata současných důchodců,“ zdůraznil na tiskové konferenci novinářům.

Opozice naopak mluví o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání či ožebračování.

„Tento návrh je o tom, jak obrat důchodce o peníze. Vláda, když nastoupila, tak zaútočila na důchodce, nemá je ráda,“ hlásal na plénu opakovaně například šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

O změnách v důchodech Sněmovna jednala několik hodin už minulý týden ve středu a v pátek. Zástupci opozice u řečnického pultíku vystupovali s dlouhými projevy, a tak nakonec koalice zkrátila řadovým poslancům dobu řečnění na dvakrát deset minut.

Ve středu ráno vystoupil na plénu šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který navrhl pevný čas hlasování. Sněmovna tak o změnách v důchodovém systému finálně hlasovala ve středu od 12:30.

Podle opozice je to ale proti pravidlům. „Určení pevného času hlasování není v jednacím řádu Sněmovny,“ rozčiloval se na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny šéf poslanců SPD Radim Fiala. Jeho hnutí se podle něj, stejně jako ANO, obrátí na Ústavní soud.

Na plénu se proti pevnému času hlasování postavil i Babiš. „Slyšeli jsme slovo totality. Ne slovo boží, ale možná tato totalita bude víc než slovo boží, možná i toho se dočkáme,“ kritizoval postup koalice.

Jakob naopak jako důvod svého návrhu shrnul, jak dlouho se Sněmovna už penzijní novele věnovala, a odvolával se i na dřívější nález Ústavního soudu k možnosti obstrukcí a prosazování vůle vládní většiny.

„Dohromady jsme o zákonu jednali 38,5 hodiny,“ upozornil na tiskové konferenci.

Ze stížnosti opozičních klubů strach nemá. „Z ústavní stížnosti na průběh jednání nebo na proceduru obavy nemáme,“ řekl Jakob novinářům.

Do závěrečného hlasování ve středu vystoupili s přednostními právy Babiš a šéf SPD Tomio Okamura.

Oba měli dlouhé projevy s kritikou vlády, které se z většiny změn pravidel v penzích netýkaly. Jejich poslanci, kterých se hlásilo o slovo téměř 30, se tak ke slovu vůbec nedostali.

Naprostá většina vládních změn v penzích by měla být účinná podle představ kabinetu od letošního září. A to kromě jednoho ze čtyř parametrů zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, který má vejít v účinnost o rok později. Jde o prodloužení minimální doby hrazení odvodů z 35 na 40 let.

Předčasný důchod by měl být podle novely možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka by se měla krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze by se nevalorizovala zásluhová část důchodu.

Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen ve spotřebním koši důchodců. Započítávala by se třetina růstu reálných mezd.

Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, měli by důchodci – stejně jako teď při mimořádné valorizaci – dostat víc peněz, ovšem nejdříve od července kalendářního roku.

Opozice podala k novele ve druhém čtení zhruba dvě desítky pozměňovacích návrhů, které ale neprošly. Předloha čelila také návrhům na zamítnutí, s tím opozice ale neuspěla.