Článek
Cílem žebříčku je podle serveru „názorně ukázat rozdíl mezi vládami států, které vědomě oponují Rusku, a těmi, které se ocitly „na druhé straně barikády“ kvůli vnějším politickým okolnostem“.
Do žebříčku se však nedostaly všechny země světa, pouze ty, které Rusové mají na seznamu „nikoli přátelských zemí“, jenž vznikl v roce 2021. Na ten se jako první dostaly shodně USA a Česká republika, jak v úvodu server připomněl.
„Při sestavování žebříčku jsme vycházeli z konkrétních kritérií: od vojenských dodávek na Ukrajinu a sankčních rozhodnutí až po blokování ruských médií a diplomatické demarše,“ vysvětluje šéf projektu Alexej Nečajev.
„Tento přístup pomáhá oddělit emocionální hodnocení od faktů, vytvořit ucelený obraz zahraničněpolitického prostředí, ve kterém Rusko působí, a informovat o hrozbách: jaké státy jsou schopny ovlivňovat otázky bezpečnosti, ekonomiky a například cestovního ruchu,“ dodal. Žebříček přitom označil za „tabulku politického napětí“ a nikoli jako „rozsudek“ nad jednotlivými státy.
Babiš by mohl „pomoci“
Česká republika se na žebříčku umístila na čtvrté příčce. Server oslovil Stanislava Tkačenka, profesora z Petrohradské univerzity. Ten míní, že v prosinci by Česko díky Andreji Babišovi mohlo získat bodů méně.
„Také doufám, že méně příště získá Česká republika. V nedávných volbách tam zvítězila strana ANO Andreje Babiše, který je proti pokračování pomoci Ukrajině,“ nechal se slyšet Tkačenko.
„Pro Prahu bude velmi obtížné přehodnotit svou politiku ve prospěch neutrality ve vztazích s Moskvou. Pokud porovnáme Českou republiku s Maďarskem, pozice maďarského premiéra Viktora Orbána je nesrovnatelně silnější,“ zakončil.
Kromě výše zmíněných zemí se do TOP10 nepřátelských vlád vůči Rusku dostalo například právě Maďarsko, které se s 25 body umístilo na dělené deváté pozici s Lucemburskem. Není však jasné, proč tomu tak je, když Maďarsko pravidelně blokuje ruské sankce v EU, nepomáhá vojensky Ukrajině, a navíc premiér Viktor Orbán létá do Ruska na diplomatické schůzky s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
To samé dělá i Slovensko a jeho premiér Robert Fico, do špičky žebříčku se ale Bratislava nepodívala.
Maximum je sto bodů
Maximální možné hodnocení, které stát může získat, je 100 bodů. Čím víc bodů, tím nepřátelštější země. „Hodnocení se skládá ze šesti kritérií. Nejdůležitější je vojensko-politická činnost proti Rusku – až třicet bodů. Tlak na sankce se hodnotí dvaceti body,“ vysvětlil zase Jevgenij Pozdňakov, redaktor serveru.
„Diplomatická nepřátelství a informační válka mohou zemi přidat 15 bodů, diskriminace ruského podnikání a podpora nepřátelských neziskových organizací deset. V rámci každého směru existuje podrobná stupnice, která umožňuje hodnotit a řadit akce států,“ poznamenal redaktor.
Podle něho se redakce k žebříčku vrátí každý měsíc, aby jej zaktualizovala. „Například pokud stát odmítne nové dodávky zbraní na Ukrajinu nebo zablokuje zavedení protiruských sankcí, jeho skóre se sníží,“ vysvětluje způsob možného přehodnocení nepřátelských bodů.
