Článek
Konkrétně se to týká lidí, kteří mají místo klasické nájemní smlouvy uzavřenou smlouvu o ubytování. Ta se využívá především u krátkodobého ubytování, ale často ji dostávají i lidé v ubytovnách nebo také v nájemních domech. Někdy k tomuto typu ubytování sahají majitelé proto, že dům není zkolaudován na dlouhodobé ubytování.
To je případ čtenáře Práva, osmdesátiletého Jana z Moravy. Za dvoupokojový byt i s energiemi a službami platí 9300 korun měsíčně, což je více než polovina jeho penze. „Několikrát jsem se pokoušel o možnost získání finanční výpomoci. Byl jsem vždy odmítnut,“ řekl.
Vláda zvýší normativy pro příspěvky na bydlení
„Důvod je, že bydlím v bytovém domě, kde mám smlouvu o ubytování, ne nájemní smlouvu, což mě vylučuje z možnosti výpomoci,“ popsal Jan svou situaci Právu.
„Přitom zde mám oficiálně potvrzeno trvalé bydliště, nikdy jsem nedlužil, platím pravidelně nájemné a plním veškeré požadavky vlastníka domu,“ uvedl.
Problém je podle něj i v tom, že by majitel domu musel před změnou smlouvy na nájemní dům rekolaudovat. A o tom prý ani v nejmenším neuvažuje, protože je to nákladné. „Považuji to za perzekuci a jsem hluboce přesvědčen, že i my máme v této složité době nárok na výpomoc při současném nárůstu všech možných cen,“ dodal Jan s tím, že se obává, že nebude moci hradit nejen náklady na bydlení, ale ani na živobytí a skončí ve svém věku mezi bezdomovci.
Průměrná cena ojetých aut v prvním pololetí stoupla téměř o pětinu
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Právu potvrdilo, že pan Jan a řada dalších lidí mají skutečně smůlu, jelikož nemají uzavřenou nájemní smlouvu. Problém je podle úřadu také v tom, že dům není kolaudován pro trvalé bydlení, i když podmínky splňuje.
„Pro státní podporu, v tomto případě dávkovou, jsou stanoveny určité zákonné podmínky, za kterých je poskytována,“ řekl Jakub Augusta z tiskového odboru MPSV. „Není možné, aby neochota soukromých osob, což je v tomto případě vlastník domu, který využívá svůj majetek ve svůj prospěch prostřednictvím pronájmu, byla suplována absencí nebo úplným rozvolněním podmínek pro nároky na dávky, a to ani v případě velmi proklientského přístupu,“ dodal.
Kolaudace nebo posouzení stavebního úřadu je podle něj nutným ukazatelem, že je v daném prostoru možné trvale bydlet a získat i nájemní smlouvu.
Průměrné ceny bytů klesají, nájmy ale rostou
Tisíce domácností
Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi odhaduje, že by podobných domácností, jako je ta Janova, mohly být řádově tisíce i desetitisíce. Vychází přitom z počtu příjemců další sociální dávky, doplatku na bydlení, kterých je asi 30 tisíc. „Byť samozřejmě mnozí z nich mohou vedle doplatku pobírat i příspěvek,“ odhadla Zieglerová.
Právě doplatek na bydlení by mohl podle ní usnadnit i situaci pana Jana. Doplatek je určen lidem, kteří ani přes příspěvek na bydlení nemají dostatek peněz na úhradu nákladů spojených s bydlením. Jeho výše se může pohybovat i v tisících korun.
Přídavků na děti výrazně přibylo
Stát na začátku roku pravidla příspěvku na bydlení trochu uvolnil, třeba u chat a dalších rekreačních objektů. Podle Zieglerové by měl ale pamatovat i na domácnosti, které jsou v obdobné situaci jako pan Jan. „Takových lidí je spousta, mají třeba rozhodnutí o tom, že mohou doživotně bydlet ve služebním bytě a podobně,“ míní Zieglerová.
Pracovní skupina, která v rámci MPSV nyní jedná o změně zákona o státní sociální podpoře, jenž by mohl být novelizován od ledna, podobná doporučení dostala. Zda se nakonec objeví v novele zákona, jisté není.