Článek
Babišova prohra v prezidentských volbách, ve kterých skončil proti Petru Pavlovi v poměru hlasů 41,7 ku 58,3 procenta, vyvolala uvnitř hnutí ANO sérii změn. Babiš se stáhl z veřejného prostoru a uvolnil víc místa pro předsedkyni poslaneckého klubu Alenu Schillerovou a místopředsedu Sněmovny a stínového premiéra Karla Havlíčka.
Oba dva za hnutí nesli pomyslný prapor ve sněmovní bitvě o valorizaci důchodů, jejíž snížení vláda protlačila v červnu, nebo proti konsolidačnímu balíčku, kterému Schillerová s oblibou říká „daňový“.
Hnutí také opustili zaměstnanci v marketingu, a to Marek Prchal, Vladimír Vořechovský a Marek Hanč, jimž média přisuzovala až magickou moc, díky které si Babiš drží značnou část voličů už od roku 2011.
Babiš znovu na lavici obžalovaných: Soud nařídil kauzu Čapí hnízdo na polovinu února
Zdá se, že nic z toho hnutí ANO však nakonec neuškodilo. Zatímco v březnu by podle agentury Kantar skončilo ve volbách za koalicí Spolu se ziskem 30,5 procenta hlasů, pokud by se volby konaly v prosinci, vyhrálo by s 34,5 procenta.
„Ani ve volbách 2017, které Babiš vyhrál, neměl takovou podporu,“ poznamenal politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity.
A podle politologů míří Babiš za vítězstvím zřejmě i v příštím roce, kdy se konají troje volby: evropské, senátní a krajské.
Koalice Spolu oproti tomu opouští rok 2023 s jinými vyhlídkami. V prosinci měla podle Kantaru podporu asi 18,5 procenta voličů. Přitom ještě v březnu si podle agentury mohla pomýšlet na vítězství s 31 procenty.
Stávající vládu by nepomohli slepit ani Piráti a STAN, kteří by podle Kantaru na konci roku dostali 12 a 7 procent hlasů. Se Spolu by tedy nedokázali ve Sněmovně sestavit většinu.
Zcela největším poraženým mezi vládními stranami jsou však lidovci. Ti se už od léta potácejí v průzkumech okolo dvou procent voličů. Bureš se domnívá, že za tím stojí i odklon lidovců od prosazování lidové křesťanské politiky a personální vyprázdněnost.
Lidé asi čekali, že bude prezident ve veřejné diskuzi víc slyšet
Už v létě se sice snažili veřejné mínění zlepšit výměnou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly za Marka Výborného, a to údajně kvůli tomu, že Nekula nebyl schopen dotlačit řetězce ke zlevňování potravin; jak se ukazuje nebylo to však ani jim, ani zákazníkům nic platné.
Podpora lidovců se v průzkumech od léta pohybuje jen okolo 2 procent a Výborný je v jednáních s řetězci podobně bezbranný jako Nekula.
Důvěra vládě na minimu
Právě zdražování je přitom věc, která táhne ke dnu celou vládu. Důvěra v ní v listopadu opět klesla, podle CVVM jí věřilo asi 17 procent respondentů, což je nejméně od dob kabinetu Petra Nečase (ODS), jenž skončil zásahem policie na Úřadu vlády.
Ještě v létě vládě Petra Fialy (ODS) důvěřovalo o 8 procentních bodů lidí víc, dá se tedy předpokládat, že se do názorů lidí promítla důchodová reforma, pokračující inflace a obavy z dalšího zdražování energií v příštím roce.
„Vládu opouštějí i její voliči. Ale dělá si to sama tím, že to, co dělá, je v rozporu s tím, co slibovala,“ myslí si Bureš.
Premiér Fiala je odtržený od lidí. Jeho reakce jsou takové jakešovské, říká politolog
Pohoršil si však i prezident Petr Pavel. Tomu v létě věřilo 58 procent lidí, na konci roku to bylo o 6 procentních bodů méně. Bureš soudí, že i jeho image poškozuje svými kroky vláda Petra Fialy (ODS), vzhledem k tomu, že hlava státu žádné její zákony nevetovala.
„Podpisem konsolidačního balíčku se prezident víc ztotožnil s vládní koalicí,“ myslí si Bureš.
„Myslím, že od Petra Pavla lidé čekali příliš mnoho, proto určitá část očekávání nebude splněna. Určitou část občanů prezident zklamal tím, že je v politice relativně málo aktivní. Lidé asi čekali, že bude prezident ve veřejné diskuzi víc slyšet,“ dodal.
Marné snahy SOCDEM
Letošní rok byl zásadní v historii Sociální demokracie, dříve ČSSD, která si na jaře změnila název, logo i zkratku. Předseda strany Michal Šmarda obhájil mandát se slibem, že stranu s novou image znovu nastartuje. Nedá se však říci, že by se mu to povedlo.
V prosinci zveřejněném průzkumu agentury Kantar by měli sociální demokraté 4 procenta voličů, skončili by tedy opět za branami do Sněmovny. V dubnovém průzkumu téže agentury měli přitom 5 procent.
„Šmarda je problematický předseda. Komunikuje tak, že nikdo neví, jestli to, co říká, nemyslí jen jako nějaký vtip. Situace, kdy je země a její občané v sociálních problémech, je doba, kdy by měla strana jako SOCDEM růst. Oni to nechávají hnutí ANO. Potenciál SOCDEM má, ale neumí ho využít,“ uzavřel Bureš.
SOCDEM v eurovolbách sází na Zaorálka, který už jí pomohl volby prohrát
