V čele dohledového úřadu Sivera? I Senát ho zřejmě nominuje

Už minulý týden ho vybrali poslanci jako svého kandidáta. Jedno jméno má podle zákona o sdružování politických stran navrhnout prezidentu republiky i Senát. Ten přijímal nominace do pátku a v nejbližší době o nich budou senátoři hlasovat.

Volba to nebude těžká. „Přišlo pouze jedno jméno, kterým je František Sivera,“ řekl Právu předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS).

Pokud Senát nominaci Sivery stvrdí, jmenování prezidentem bude čistě formální. V ideálním případě by měl prezident vybrat předsedu ze dvou kandidátů, jednoho za každou komoru Parlamentu. Při nynějším řešení mají zákonodárci jistotu, že bude jmenován ten, kterého preferovali.

Jednou z podmínek pro výkon předsednické funkce v Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) je vysokoškolské magisterské vzdělání či nutnost nebýt v posledních třech letech členem politické strany, hnutí, zákonodárcem, europoslancem nebo krajským zastupitelem, včetně Prahy.

Jsou to však právě politické strany, které navrhovaly i minulé členy úřadu. Například stávajícího předsedu Vojtěcha Weise, kterému končí k 1. lednu 2023 šestiletý mandát, nominovala v roce 2016 vládní ČSSD.

Podobně u členů. Ekonoma Jiřího Navrátila rovněž prosadila ČSSD, Siveru občanští demokraté. Oběma skončí šestiletý mandát ke konci ledna, stejně jako Tomáši Hudečkovi.

Čtvrtému členovi úřadu Janu Outlému vyprší mandát ke konci března. I členové úřadu se proto budou muset nově zvolit. Obhajovat funkci už nechce Weis ani Navrátil, Hudeček to zvažuje.

Ve Sněmovně je nyní novela, která upravuje organizační strukturu celého úřadu. Nově by neměl mít v čele jednoho předsedu, ale kolektivní pětičlenný orgán, čímž by se mělo do budoucna zabránit i sporům o kompetence.

Dohledovému úřadu je dlouhodobě vyčítáno, že je fakticky bezzubý a kontroly mu trvaly nepřiměřeně dlouho. Například kontrola financování prezidentských kampaní z roku 2017, respektive 2018, se protáhla na několik let.

Teprve loni zveřejnil úřad výsledek, ze kterého vyplynulo, že prezident Miloš Zeman nezahrnul své výjezdy do krajů do volebního účetnictví, byť tam mj. rozdával podepsané kartičky s autogramem a prezidentskou standartou.

Zeman podle úřadu nevykázal veškeré výdaje spojené s kampaní, čímž měl porušit zákon. Jako prezident už měl ale imunitu a nebylo tak možné zahájit přestupkové řízení a vymáhat případnou až stotisícovou pokutu.