Hlavní obsah

Stát je jako Otesánek. Bobtnání eráru nebere konce

17. 8. 2022, 18:51

Za posledních pět let se veřejný sektor zvětšil o 54 tisíc zaměstnanců placených z veřejných peněz. V roce 2021 pro stát pracovalo na plný úvazek 880 tisíc lidí, z toho 464 tisíc bylo placeno přímo ze státního rozpočtu. Nejvíce lidí pracuje ve školství, vyplývá ze studie Národní rozpočtové rady, která vyšla v červnu tohoto roku.

Foto: Mapy.cz

Dům kultury těla léta chátrá, nyní ho stát chce opravit a využít pro Úřad vlády.

Článek

„Pokusili jsme se jasně, srozumitelně a autoritativně spočítat, kolik zaměstnanců vlastně má český sektor vládních institucí, kterému běžně říkáme sektor veřejný, nebo lidově ‚erár‘,“ uvedl ke studii Mojmír Hampl,  předseda Národní rozpočtové rady (NRR).

Jde o zaměstnance, jejichž platy jsou hrazeny z veřejných peněz, tedy nejen ze státního rozpočtu, ale i z dotací nebo z jiných veřejných rozpočtů (např. krajských nebo obecních).

Jak upozorňuje ekonomická analytička NRR Tereza Dlouhá: „Čísla studie zahrnují nejen ‚klasické úředníky na úřadech‘, ale i učitele, vědce, zdravotníky z fakultních nemocnic atd.“

Ve studii pak nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (poslanci, senátoři, zastupitelé atd.), soudci, lidé na mateřské nebo na rodičovské a lidé zaměstnaní na základě pracovních dohod.

Veřejný sektor v posledních pěti letech rostl

Na celkové zaměstnanosti se veřejný sektor podílí z 22 procent, a je tak po průmyslu druhým největším „zaměstnavatelem“.

Do veřejného sektoru patří ústřední vládní instituce (např. ministerstva, bezpečnostní složky nebo fakultní nemocnice), místní vládní instituce (např. krajské a obecní úřady, krajské a okresní nemocnice nebo školy) a fondy sociálního zabezpečení (zejména zdravotní pojišťovny).

Od roku 2017 se celý sektor zvětšil o téměř 54 tisíc míst (o 1,5 procenta).

Policisté a hasiči mají od ledna dostat přidáno deset procent do tarifů

Ekonomika

Největší nárůst zaznamenali v místních institucích, kde počet zaměstnanců vzrostl za posledních pět let o 37 tisíc. Zatímco zaměstnanců krajských a obecních úřadů trochu ubylo, na nárůstu se podílejí především školy, které zaměstnávají ve veřejném sektoru nejvíce lidí.

Zvětšil se i počet lidí v ústředních vládních institucích (o 16,7 tisíc).

Naopak ve fondech sociálního zabezpečení je zaměstnáno nejméně lidí (6 tisíc) a od roku 2017 jich přibylo jen 100. Největší podíl zde má Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), na kterou připadá více než polovina zaměstnanců.

V organizačních složkách státu pracuje 200 tisíc lidí

V ústředních vládních institucích v roce 2020 pracovalo 365 tisíc lidí.

Patří sem organizační složky státu (např. ministerstva nebo bezpečnostní složky), státní příspěvkové organizace (např. fakultní nemocnice), veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné organizace, státní fondy a další ústřední instituce (nejvíc zaměstnanců z nich má Správa železnic).

Státní zaměstnanci berou více než v soukromé sféře, pandemie rozdíl prohloubila

Ekonomika

Na grafu níže je vidět poměr jednotlivých kategorií v rámci ústředních státních institucí za rok 2020.

Na organizační složky státu připadala za rok 2020 víc než polovina všech pracovních míst v subsektoru, a to necelých 200 tisíc zaměstnanců. Největší podíl tvoří složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany, které zaměstnávají přes 80 tisíc osob, z toho více než polovina připadá na policii.

Nejvíc lidí pracuje ve školství

Pro místní vládní instituce pracuje 505 tisíc lidí, tedy asi o 130 tisíc více než v ústředních.

Na tom mají největší podíl školy (základní a střední), které v minulém roce zaměstnávaly 254 tisíc lidí. Ve školství tak pracuje nejvíc lidí z celého veřejného sektoru. Od roku 2016 u nich byl zaznamenán nárůst o téměř 21 tisíc míst.

Navíc, jak upozorňuje NRR: „Lze předpokládat, že reálný nárůst v oblasti regionálního školství byl po zahrnutí školských právnických osob (pracovalo v nich cca 512 zaměstnanců) a zejména škol zřízených soukromými subjekty a církvemi (17,2 tis. zaměstnanců) ještě vyšší.“

„Nárůst byl dán nárůstem počtu asistentů ve školství,“ vysvětluje Filip Pertold z institutu CERGE-EI. „Jejich benefit uvidíme až později,“ dodává.

Naopak obecní a krajské úřady zaznamenaly mezi lety 2019 a 2020 mírný pokles zaměstnanců.

Příliš mnoho obcí na počet obyvatel. Tam se dá šetřit, ale nikdo to nechce říct nahlas
Filip Pertold, ekonom

„Dle ČSÚ byl tento pokles pravděpodobně způsoben pandemií covidu-19, kdy úřady z důvodu omezení nemohly zaměstnávat osoby na veřejně prospěšné práce. Je také možné, že kromě toho došlo k propouštění, nicméně tuto informaci nebylo možné ověřit,“ uvádí Tereza Dlouhá.

Naddimenzované obecní úřady

Loni bylo na místních úřadech zaměstnáno skoro 86 tisíc lidí.

Starostové chtějí po vládě zvednout platy na radnicích

Domácí

Pertold se domnívá, že přezaměstnanost je právě v této oblasti. „Příliš mnoho obcí na počet obyvatel. Tam se dá šetřit, ale nikdo to nechce říct nahlas,“ vysvětluje.

Státní zaměstnanci – koho platíme ze státního rozpočtu?

Kategorie sama o sobě jsou lidé, kteří pracují ve vládou regulované sféře. To je oblast, na kterou má vliv vláda a jejíž zaměstnanci jsou placeni přímo ze státního rozpočtu.

Počet zaměstnanců navázaných na veřejné rozpočty je v Česku srovnatelný s ostatními unijními státy
Tereza Dlouhá, NRR<br />

Lednová studie CERGE-EI institutu ekonomů Daniela Bartuška, Petra Bouchala a Petra Janského s názvem „Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?“ označuje tuto kategorii osob jako státní zaměstnance.

Státních zaměstnanců v roce 2020 bylo 464 tisíc. Od roku 2016 jejich počet narostl o 41,3 tisíce a objem peněz vynaložených na jejich platy se zvýšil více než o polovinu. V roce 2020 šlo z rozpočtu na státní zaměstnance 232,5 miliardy korun.

Policisté, hasiči a vězeňská služba dostanou proplacené přesčasy

Domácí

Obě studie se shodují v tom, že do této kategorie spadají organizační složky státu a příspěvkové organizace hrazené ze státního rozpočtu. V příspěvkových organizacích placených ze státního rozpočtu pracovalo 265 tisíc lidí, z toho drtivá většina připadá na školy.

Kdo jsou státní úředníci?

„Pojem ‚státní úředníci‘ neexistuje, tj. nelze k němu přiřadit konkrétní data,“ říká Tereza Dlouhá z NRR.

Přesto se o to výzkumníci z CERGE-EI institutu pokusili, a to ve výše zmíněné studii, která vyšla o čtyři měsíce dříve než ta od NRR.

Státní úředníky vymezuje studie CERGE-EI jako zvláštní podskupinu státních zaměstnanců. Řadí tam zaměstnance ministerstev (v roce 2020 jich bylo 23 tisíc), zaměstnance ostatní ústřední státní správy (7 tisíc, např. Český statistický úřad nebo Úřad vlády) a zaměstnance neústřední státní správy (51 tisíc, např. Generální finanční ředitelství nebo Úřad práce).

Podle jejich výpočtu bylo tedy za rok 2020 státních úředníků 78 tisíc. To je téměř 17 procent ze státních zaměstnanců a 9 procent ze všech zaměstnanců veřejného sektoru za předminulý rok.

Jak si na tom stojíme v rámci EU?

„Počet zaměstnanců navázaných na veřejné rozpočty je v Česku srovnatelný s ostatními unijními státy,“ upozorňuje Tereza Dlouhá.

„Když bychom toto číslo vztáhli na zaměstnanost, tedy vezmeme-li proti nim kromě zaměstnanců soukromého sektoru i osoby samostatně výdělečně činné, tak se Česko pohybuje přibližně na 17 procentech. To je číslo zhruba v průměru Evropské unie,” pokračuje.

Každá druhá firma má problém obsadit volná místa

Finance

Podle dat Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) za rok 2019 má největší podíl veřejného sektoru na celkové zaměstnanosti Švédsko, s podílem téměř 30 procent, v závěsu s ostatními severskými státy. Na chvostu jsou naopak Německo s 11 procenty nebo Nizozemsko s 12.

V grafu níže je vidět, že pokud se do výpočtu zahrnou i osoby samostatně výdělečně činné, tak od roku 2000 do roku 2019 podíl počtu zaměstnanců veřejné sféry na celkové zaměstnanosti u nás dokonce mírně poklesl.

Foto: https://ec.europa.eu

Podíl počtu zaměstnanců veřejného sektoru na celkové zaměstnanosti v jednotlivých státech EU. Zobrazeno je i srovnání s rokem 2000.

Co na to odborníci? Nejdřív je potřeba revize

Podle Mojmíra Hampla může být studie, jež poskytuje přehled vývoje počtu zaměstnanců vládního sektoru a jeho detailní struktury, užitečná vládě při jejích snahách o konsolidaci veřejných financí.

„Případnému propouštění, o kterém se již nyní mluví, by měla předcházet revize jednotlivých agend a služeb vykonávaných vládním sektorem a také kvality a kvantity, v jakých mají být tyto služby poskytovány tak, aby byly udržitelně financovatelné v dlouhém období,“ konstatuje Hampl a dodává, že k takové revizi se zatím žádná vláda neodhodlala.

Od dubna se sníží počet úřednických míst, stát ušetří 413 milionů ročně

Domácí

Jak by se mohlo postupovat, přibližuje jeho kolegyně Tereza Dlouhá. „Kdybychom chtěli přesněji určit, kterých zaměstnanců veřejného sektoru je v Česku nadbytek, bylo by zapotřebí na to jít tzv. odzadu,“ uvádí.

To znamená v první řadě vytvořit registr agend (tedy soupis činností, kterými se stát zabývá), ten zanalyzovat dle náročnosti na lidské zdroje a až poté je možné dělat závěry a opatření například v podobě propouštění.

Na dotaz Novinek, jaké důsledky by mělo pro ekonomiku, kdyby počet zaměstnanců veřejného sektoru nadále rostl, Filip Pertold uvedl: „Záleží, jaké služby bude poskytovat a v jaké kvalitě. Pokud bychom měli tak kvalitní sektor jako v Dánsku, měli bychom se dobře.“

Poslanci podpořili novelu služebního zákona. Místo odborných náměstků budou jen političtí

Domácí

Reklama

Výběr článků