Hlavní obsah

Školy se znovu zavírat nebudou, říká hlavní hygienička Svrčinová

K uzavírání obchodů ani škol už znovu nedojde, řekla v rozhovoru pro Právo hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Všechny tři vlny testování ve školách budou podle ní vyhodnoceny do úterý.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová

Článek

Počty nakažených šly tento týden výrazně nahoru. Objevuje se přes 500 pozitivních případů za den. Očekávali jste to?

Víceméně ano, čekali jsme, že nárůst bude zejména v dětské populaci. Podepisuje se tam i screeningové testování ve školách, kdy se testují všechny děti, které nejsou očkované nebo neprodělaly onemocnění.

Každé dítě má kontakty v rodině, takže při pozitivním nálezu se minimálně nejbližší rodina také vyšetřuje. V druhém kole testování ve školách byly výsledky zhruba stejné jako v prvním (po prvním kole oznámil ministr Vojtěch 116 případů z více než milionu testovaných - pozn. red.).

Lidé se vrátili z dovolených a je tam větší mobilita už jen tím, že třeba vozí děti do školy, na kroužky. Loni ve stejný den po začátku školní docházky bylo ale zhruba 1100 případů a včera (ve středu) jsme neměli ani 400.

Hodně testujeme. Pořád se dělá čtyřicet padesát tisíc testů denně, což je poměrně velká testová nálož a procento pozitivity není příliš vysoké. Uvidíme ale, co udělá uzavření společnosti do vnitřních prostor, jakmile se zhorší počasí.

Máme v Česku lokální ohniska nákazy, kde by hrozilo zavedení místních opatření?

Ohniska máme v poslední době po preventivním testování ve školách převážně tam. Za středu a čtvrtek je hlášena víc než polovina ze zhruba 15 klastrů, které šetříme, ze školských zařízení. Je tam jeden domov pro seniory, potom dvě zdravotnická zařízení a objevily se nám tam tři nebo čtyři výrobní závody, skladovací firmy.

Výrobní nebo stavební firmy si nechaly udělat vyšetření svých zaměstnanců, kteří se jim vrátili po dovolených. A najednou máme v jedné stavební firmě přes dvacet případů nebo montážní závod přes dvacet případů. Tyto klastry jsme přes léto neviděli. Záměrem je vychytat potenciální zdroje nákazy v populaci, což doufáme, že se povede.

Na kurzy plavání budou moci děti z jedné školy bez testů a omezení

Domácí

Situace na Karlovarsku nebo Písecku výrazně převyšuje záchyty v jiných okresech. Ani tam nehrozí opatření? Třeba pokračování v testování ve školách?

Problém Karlovarského kraje je v tom, že je tam poměrně malá populace dětí, asi pět tisíc testovaných dětí, a když je záchyt z antigenních testů do deseti dětí, totéž na středních školách, tak v té malé populaci je to poměrně vysoký podíl. Kompletní zhodnocení všech tří kol testování žáků a studentů budeme mít k dispozici v úterý.

Může dojít k tomu, že se budou žáci dál testovat v některém kraji, případně v okrese. Testování mohou nařídit i kolegové z krajských hygienických stanic, pokud budou mít indicie, že je potřeba v nějaké škole testovat opakovaně.

Není konec testů ve školách v rozporu s tím, že chcete mít vývoj epidemie pod kontrolou?

Ta čísla jsou hodně nízká. Ještě nejsme ani na 25 (počet pozitivních testů na 100 tisíc provedených testů v okrese) a doufejme, že toho hned tak nedosáhneme. Ty klastry nejsou velké, jsou to asi dvě tři děti v jedné škole. Největší klastr, který tam máme, je 20 dětí, učitelů a dalšího personálu. Když máte školu s 800 nebo 900 dětí, tak těch dvacet není zas tak vysoké číslo. Pořád se pohybujeme v poměrně slušných číslech, jsme spíše v nižších stovkách, nejsme v tisících.

Opětovné uzavření škol tedy nehrozí?

Spíš budeme uvažovat o organizačních opatřeních, kdyby se udělala střídavá výuka. Třeba ráno a odpoledne nebo menší třídy. Těch scénářů je hodně, ale je to na jednání s ministerstvem školství. Školy rozhodně uzavírat nechceme.

Premiér Andrej Babiš nedávno řekl, že by mohly celkové počty nových případů stoupnout až k tisícovce za den. S takovým nárůstem počítáte už do konce září?

Tisícovka za den je možná. Samozřejmě se na tom bude podepisovat i to, že někde vznikne větší klastr.

I třetí kolo testování školáků dopadlo dobře

Domácí

Pro podzim máte tři scénáře vývoje. Ten nejpříznivější pracuje s týdenní incidencí 25 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Od toho nejsme tak daleko. Aktuálně je ČR na hodnotě 23. Na jaké změny se mají lidé připravit?

To není jediný ukazatel, který bereme v potaz. Dalším je počet hospitalizovaných, zejména na JIP. Dále procento pozitivity testů, ať už jsou z diagnostické, nebo epidemiologické indikace.

V některých oblastech je pozitivita vyšší, ale pořád se držíme pod tím, co stanovilo ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí) jako hranici, což je čtyři až pět procent. Celorepublikově jsme pod tím, když jsme měli ve středu 40 tisíc testů a z toho bylo pozitivních 400 (jedno procento). Dalším ukazatelem bude zejména závažnost stavů. Ukazatelů je ale víc.

Právě proto, že máme lidi naočkované, nebude zavírání.

Kdy se tedy dají očekávat změny, možná i zpřísnění?

Doufáme, že výrazný nárůst z tohoto týdne se víceméně stabilizuje. Hodnotíme i trend. Sledujeme i to, jestli se lidé opětovně nakazili, jestli to bylo po očkování. Tady se ale ukazuje, že ochranný efekt očkování je velmi dobrý. Sledujeme i procento nakažených nad 65 let. Loni v tuto dobu to bylo až 23 procent osob nad 65 let. Teď se nám to zvedlo, jsme na zhruba sedmi procentech, v létě to bylo kolem pěti procent. Pořád je to ale podstatně nižší číslo než loni.

Co by se muselo stát, aby se zavíraly obchody a restaurace byly zase v omezeném režimu?

Zavírat obchody nemáme vůbec v plánu. Máme v plánu udělat spíše režimová opatření. Třeba „click and collect“ (klikni a vyzvedni), pouštět zákazníky postupně, stanovit hodinu, kdy si může člověk přijít. Samozřejmě by se to netýkalo obchodů základní potřeby, logistiky, lékáren a tak podobně. U hromadných akcí zpočátku spíš stanovíme přísnější pravidla pro návštěvu. Zkrátíme třeba dobu pro uznávání testů nebo nařídíme, že se budou dělat testy těm, kteří nejsou očkovaní nebo neprodělali nemoc, přímo u vstupu do zařízení.

Opravdu by šlo o režimová opatření, dezinfekce. Třeba v holičství by to bylo zase jeden na jednoho s většími rozestupy, za použití respirátorů u obsluhující osoby.

A to všechno se bude dít i navzdory tomu, že tady máme z víc než 66 procent proočkovanou dospělou populaci a velkou část obyvatel po covidu?

Právě proto, že máme lidi naočkované, nebude zavírání. Myslíme si, že nedosáhneme počtů alarmujících a devastujících zdravotnický systém, jako tomu bylo na jaře letošního roku.

Jsou nemocnice připravené na případnou eskalaci?

Ministr Vojtěch předpokládá až pět stovek hospitalizovaných v jednom dni, nyní jich je přes stovku. Nemocnice osobně neřídím, ale samozřejmě jsou připraveny. Národní koordinátor intenzivní péče začal opět dostávat pravidelněji data z JIP, oslovil všechny krajské koordinátory intenzivní péče a jedná s krajskými hygienickými stanicemi, aby byly připraveny. Projednávají scénáře toho, jak by se otevírala lůžka a JIP pro covidové pacienty.

Na zájmové dětské kroužky test většinou není nutný

Koronavirus

Co považujete za nejhorší scénář?

Bude se odvíjet hlavně z toho, jak budeme mít obsazené nemocnice. Pokud se procento obsazenosti nemocnic covidovými pacienty bude pohybovat na 10 až 15 procentech, začnou se opatření zpřísňovat. Samozřejmě přihlédneme i k incidenci (počet případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní), ale většina evropských států už ji nebude brát jako rozhodující parametr vzhledem k tomu, že máme proočkovanou populaci.

Další krok bude při obsazenosti 20 až 30 procent nemocničních lůžek covidovými pacienty. Dneska jsme už ale v jiné situa­ci. Máme proočkovanou a poměrně promořenou populaci kvůli loňské podzimní a letošní jarní vlně. Pomáhá i to, že používáme respirátory.

Státní zdravotní ústav sleduje výskyt nových mutací. Jak velké riziko jsou nové varianty?

Delta trošku mutuje. Máme tu deltu+ zhruba v 18 až 19 procentech vzorků, osmdesát je klasická delta a jedno procento jsou alfa a další mutace. Občas se tu objeví nějaké importované z exotických zemí. Trasují se všichni, kteří jsou pozitivní.

Aktivovali jsme už externí call-centra, která nám navolávala rizikové kontakty a lidi, kteří se vraceli ze zahraničí. Jsme připraveni zhruba na 70 procent loňské vlny. Máme stanovené spíš menší procento lidí, které by navolávaly krajské hygienické stanice, a zbytek hovorů budou navolávat externí call-centra. Jen kdyby opravdu eskalovala situace, tak by trasovat začali i kolegové z ostatních odborů.

Nakolik jsou importy ze zahraničí významné? Kolik jich třeba týdně odhalíte?

Teď to začalo trochu klesat. Importů není tolik, ale za celé léto se do České republiky dostalo zhruba 1500 případů, tradičně ze zemí, kam se jezdí na dovolené. Chorvatsko, Turecko, Bulharsko, ale jsou i exotické země jako Kazachstán nebo Kolumbie, Thajsko, Indie.

Chorvatsko, Rakousko a Irsko na semaforu zčervenají

Domácí

V souvislosti s kontrolou příjezdových formulářů se objevila informace, že hygienici nestíhají všechny, kteří přicestují z ciziny, kontrolovat. Kolik příjezdových formulářů jste už zkontrolovali a narazili jste u někoho na porušení pravidel?

Přesné číslo vám neřeknu. Ve vrcholném létě bylo 40 až 50 tisíc příjezdových formulářů denně a některé byly ze zemí, kde nemáme důvod obvolávat ty, kteří přijeli. Callcentra, která teď přesouváme na trasování, navolávala i osoby, které vyplnily formulář a vracely se z vysoce rizikových a rizikových zemí a upozorňovaly je na jejich povinnosti.

Samozřejmě víme to na letišti nebo když někdo cestuje hromadnou dopravou. Když ale někdo jede autem a řekne, že byl v Polsku jen na trhu, tak těžko tyto lidi dohlídáme. Myslím si, že většina lidí příjezdový formulář vyplňuje. Vím zhruba počet kontrol, kterých je kolem dvou tisíc. Výsledky budeme mít až v říjnu.

Reklama

Související články

Biden kritizoval nenaočkované Američany

Americký prezident Joe Biden představil ve čtvrtek nový plán federální vlády v boji proti nemoci covid-19, podle nějž na 100 milionů Američanů musí být...

Výběr článků

Načítám