Senátorka Hamplová chce oddělené třídy pro romské děti

„Ve školství musí být společně děti všechny – romské, české a tak dále. Krásná myšlenka. V reálu nerealizovatelná, protože bychom ubližovali těm dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum. Naopak, možná kdyby se udělaly samostatné třídy pro romské děti, vybudujeme jim ty rovné šance do budoucna,“ prohlásila senátorka na plénu Zwyrtek Hamplová známá svými výstředními výroky.

Oddělené třídy pro žáky určitého etnika jsou přitom přímo učebnicovou ukázkou rasové segregace, jaká se kdysi uplatňovala například v USA vůči Afroameričanům, v nacistickém Německu vůči Židům nebo v JAR během doby apartheidu.

Podle senátorky to ale není diskriminace, naopak je to prý úplně rozumný krok. „Zdravý rozum bych apelovala, a abychom mohli třeba jít EU příkladem, jak si to v ČR upravíme, včetně třeba těch pravomocí ombudsmana, kterým já tleskám,“ doplnila v souvislosti s tím, že se v Senátu té chvíli probíral balíček o normách pro orgány pro rovné zacházení.

Na její výrok na Twitteru reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Co dnes v Senátu předvedla senátorka Hamplová, je čirý rasismus. Ne, vlastně čirý ne. Je ušmudlaný pokrytectvím, protože senátorka JZH se nezdráhá zaštiťovat tím, že rasová segregace je pro dobro segregovaných. Dětí,“ napsal na sociální síť.

A vyjádřilo se i hnutí STAN.

„Senátorka Zwyrtek Hamplová si spletla století a možná i kontinent. Chce zavádět segregované třídy jen pro romské děti. My bychom byli raději, kdyby v Senátu nebyli lidé, kteří rozpoutávají nenávist a šíří dezinformace,“ uvedlo.

Ve svém projevu k diskriminaci v Senátu se Zwyrtek Hamplová nevěnovala navíc jen speciálním třídám, tématem se staly i účastnice soutěží krásy.

„Otázka diskriminace, jsou potřeba zákony, bohužel, někdo není schopný jaksi to vnímat sám od sebe. Ale měli bychom dokázat odlišit formální a tu faktickou. Ta formální někdy bývá až absurdní, taky určitě vidíte ty boje proti diskriminaci, že máme i miss, která má 110 kilo, já chci štíhlou miss, nepovažuji to za diskriminaci,“ prohlásila také Hamplová v projevu s ne zcela souvislou větnou strukturou.

A dodala: „Za diskriminaci ad absurdum bych mohla považovat, když se dívám v oděvech na velikosti, kdysi jsem měla 38, teď mám holt 48, někteří to nevyrábí… Je to diskriminace?“