Hlavní obsah

Největší bezpečnostní hrozbou je podle Sněmovny ruský režim

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu Sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba 19hodinovém jednání.

Živě: Jednání poslanecké sněmovny 20. 3. 2024Video: psp.cz

 
Článek

Koaliční návrh přijala Sněmovna hlasy 84 poslanců výhradně z koaličního tábora. K jeho schválení bylo nutných nejméně 72 poslaneckých hlasů. Členové dolní komory za opoziční ANO a SPD návrh nepodpořili. Obě opoziční hnutí podala své návrhy usnesení. Sněmovna je zamítla.

„Současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu; je tudíž zásadním zájmem ČR, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen,“ stojí ve schváleném usnesení.

K naplnění českých bezpečnostních zájmů je podle Sněmovny nutné pokračovat v pomoci Ukrajině. „Zastavení dodávek vojenského materiálu by naopak vedlo k dobytí a pustošení Ukrajiny ruským teroristickým režimem a povzbuzení tohoto režimu v dalších výbojích proti evropským státům,“ varovala dolní komora.

Expert: Nálepka „bezpečnostní riziko“ může radikalizovat voliče ANO

Domácí

Sněmovna vyzvala kabinet, aby dál pomáhal demokraticky smýšlejícím Rusům, oponentům ruského prezidenta Vladimira Putina. Vláda by také měla podle dolní komory nadále zvyšovat českou obranyschopnost a naplňovat závazky vůči NATO v jejím financování. Sněmovna odmítla zpochybňování armády a vyzvala politicky k tomu, aby svými vyjádřeními nepodporovali válečnou propagandu ruského teroristického režimu.

Hnutí ANO chtělo, aby Sněmovna vyzvala vládu k naplnění usnesení přijatého před dvěma lety, ve kterém ji žádala o diplomatické kroky k rychlému ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. „Při plné podpoře Ukrajiny jako suverénního státu a zachování jeho územní celistvosti Poslanecká sněmovna naléhá na vládu, aby se všemi dostupnými prostředky zasadila o co nejrychlejší zastavení vojenských operací a uzavření odpovídajícího příměří, které by umožnilo zahájení vzájemných jednání Ukrajiny a Ruska o spravedlivém a trvalém míru,“ stálo dále v návrhu. Nejsilnější opoziční hnutí také prosazovalo žádost kabinetu, aby vystupoval „proti šíření atmosféry obav z válečného konfliktu, válečné hysterie a propagandy“.

Návrh SPD pojednával o změně politické a bezpečnostní situace kvůli rozpadu systému kontroly zbrojení, systému mezinárodního práva a politice EU „směřující k podpoře migrace a ztrátě ekonomické konkurence“. Konstatoval, že Česko není připravené na vstup do válečného konfliktu, a varoval přes případným vysláním českých vojáků na Ukrajinu. Ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že vláda žádný takový záměr nemá.

Scholz: Česko ukázalo, že zbraně pro Ukrajinu je nutné hledat mimo Evropu

Válka na Ukrajině

Reklama

Výběr článků

Načítám