Hlavní obsah

Popálená Natálka dostává od žhářů méně peněz než zdravotní pojišťovna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když Vrchní soud v Olomouci v roce 2011 potvrdil výjimečné tresty čtyřem žhářům, kteří ve Vítkově na Opavsku málem upálili dvouletou dívku, součástí rozsudku byla i jejich povinnost uhradit škodu neobvyklého a mimořádného rozsahu. Natálka, jež si nese celoživotní následky, měla dostat 9,5 milionu korun, její zdravotní pojišťovna 7,5 milionu. Realita je ale bohužel jiná.

Foto: Aleš Honus

Natálka se svou matkou Annou Sivákovou v roce 2011

Článek

Jak Právo zjistilo, zdravotní pojišťovna RBP, dříve Revírní bratrská pokladna, k dnešnímu dni obdržela od odsouzených žhářů už 720 tisíc korun, což je mnohem více, než dostala přímá oběť tohoto rasově motivovaného zločinu. Se svým nárokem se totiž RBP, která hradila léčbu Natálky, přihlásila mnohem dříve, než tak učinil zmocněnec dnes šestnáctileté Natálky, advokát Pavel Uhl.

Ten ale odmítá, že by pochybil, a postup soudu, který rozhodoval o prioritách pohledávek při srážkách ze mzdy odsouzených, považuje za nesprávný.

Zdravotní pojišťovna RBP na opakovaný dotaz Práva potvrdila, že formou srážek ze mzdy odsouzených již obdržela částku blížící se hranici tři čtvrtě milionu.

„Za období, kdy byly u čtyř odsouzených pravomocně nařízeny výkony rozhodnutí, byla doposud uhrazena celková částka ve výši 720 446 korun. Konkrétní částky za jednotlivé osoby nebudeme zveřejňovat,“ sdělil Ivo Čelechovský, mluvčí RBP.

Jaká částka byla stejným způsobem sražena ve prospěch Natálky, není jasné. Vězeňská služba ČR na to odmítla odpovědět, ale podle její matky to je rozhodně mnohem méně. Informacemi o výši částky ve prospěch pojišťovny byla Siváková šokována. „To si děláte legraci? To snad ani není možné. Nedělám si evidenci, ale za ty roky nám rozhodně tolik peněz nepřišlo,“ řekla.

Každý soudce jiný verdikt

Jak zjistily Novinky.cz a Právo, o nároku obou poškozených, tedy Natálky a RBP, rozhodovaly tři soudy podle místa bydliště čtyř odsouzených. V případě Jaromíra Lukeše a Václava Cojocarua rozhodly soudy v Opavě a v Šumperku, že pohledávka Natálky by se měla vypořádat přednostně a pohledávka RBP je nepřednostní. O srážkách ze mzdy Iva Müllera a Davida Vaculíka ale rozhodl soud v Bruntále jinak: jako přednostní vyhodnotil jak pohledávky Natálky, tak RBP.

Chce se mi zvracet, řekla matka Natálky k propuštění žhářů z Vítkova

Krimi

Podle občanského soudního řádu v případě přednostních pohledávek rozhoduje datum, kdy soud doručí usnesení o srážkách ze mzdy prvnímu zaměstnavateli, což byla v tomto případě Vězeňská služba ČR. Té bylo jako první doručeno usnesení s požadavkem na srážky ve prospěch RBP. A to zejména u mzdy Iva Müllera, který ve věznici v Mírově patřil jako přípravář výroby k nejlépe placeným vězňům.

Jak potvrdila předsedkyně Okresního soudu v Bruntále Hana Rapušáková, Revírní bratrská pokladna se se svým nárokem na srážky z mezd Müllera a Vaculíka přihlásila o osm měsíců dříve, než tak učinil zmocněnec Natálky. Vězeňské službě tak bylo rozhodnutí o srážkách ze mzdy ve prospěch RBP doručeno 19. července 2011. Co se týče srážek mzdy pro Natálku, tak se stalo až 16. května 2012. „Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí,“ vysvětlila Rapušáková, proč má v tomto případě RBP přednost.

Foto: Aleš Honus

Natálka v roce 2012 v mateřské škole

Skutečně bruntálský soud rozhodl správně, když pohledávku zdravotní pojišťovny vyhodnotil jako přednostní a nikoli nepřednostní, podobně jako učinily soudy v Šumperku a Opavě?

„Občanský soudní řád stanoví, že náhrada škod v souvislosti s trestným činem je pohledávkou přednostní. Podle našeho výkladu je to jednoznačně tento případ,“ hájí rozhodnutí svého podřízeného předsedkyně bruntálského soudu Rapušáková s tím, že podle občanského soudního řádu jsou přednostními pohledávkami škody způsobené v souvislosti s trestnými činy.

Další dva soudy, které rozhodovaly o nárocích poškozených vůči Lukešovi a Cojocaruovi, ale postupovaly jinak. „Máme za to, že v tomto případě nejde o náhradu škody vzniklé v souvislosti s trestným činem. Nejde vlastně o škodu, ale o regresní nárok zdravotní pojišťovny, což není přednostní pohledávka,“ komentoval téměř 12 let staré rozhodnutí Okresního soudu v Opavě jeho předseda Milan Koller.

Zmocněnec: Překvapuje mě to

Zmocněnec Natálky Pavel Uhl je situací nemile překvapen. O tom, že bruntálský soud před dvanácti lety rozhodl o tom, že pohledávka RBP je přednostní, a vzhledem k tomu, že se pojišťovna přihlásila dříve, je tedy vypořádávána rychleji, se dozvěděl teprve nyní od redaktora Práva.

„Je to pro mne nová informace,“ řekl s tím, že o rozhodnutí soudu o srážkách ze mzdy jiného poškozeného ani nemají další poškození možnost se dozvědět. Zatímco v trestním řízení je stanovení povinnosti náhrady škody poškozeným součástí jednoho hlavního líčení, v následném rozhodování o srážkách ze mzdy soudy rozhodují na návrh každého poškozeného samostatně a jiné poškozené o svém rozhodnutí neinformují.

Kauza Vítkov v datech

18. dubna 2009 – Do domu obývaného romskou rodinou ve Vítkově vhodili před půlnocí žháři tři zápalné lahve. Dům lehl popelem, dvouletá Natálka byla popálená na 80 procentech těla.

12. srpna 2009 – Policie zadržela dvanáct lidí z neonacistického prostředí. Později byli čtyři z nich obviněni z pokusu o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu, byla na ně uvalena vazba.

20. října 2010 – Krajský soud v Ostravě vynesl rozsudek. Vaculíkovi, Lukešovi a Müllerovi vyměřil výjimečné tresty 22 let, Cojocaru dostal 20 let. Součástí rozsudku je povinnost náhrady škody Natálce a RBP.

18. března 2011 – Vrchní soud v Olomouci snížil Müllerovi o dva roky trest díky spolupráci s vyšetřovateli a projevené lítosti.

15. prosince 2011 – Nejvyšší soud potvrdil verdikt vrchního soudu.

11. května 2023 – Okresní soud v Šumperku rozhodl o podmíněném propuštění dvou odsouzených, Iva Müllera a Václava Cojocaru, po dvou třetinách trestu, do kterého se započítává i doba vazby.

Na dotaz, proč se s nárokem pro Natálku přihlásil až tři čtvrtě roku po zdravotní pojišťovně, Uhl řekl, že ho vůbec nenapadlo, že by soud mohl pohledávku RBP vyhodnotit jako přednostní. „Neviděl jsem jediný důvod závodit se zdravotní pojišťovnou, kdo rychleji podá žádost. A opravdu jsem nečekal, že její pohledávka bude vyhodnocena jako přednostní,“ řekl.

Dalším důvodem byla podle něj i náročnější komunikace s rodiči Natálky, kteří o každém rozhodnutí dlouho přemýšlejí, navíc měli v té době naprosto jiné starosti související se zdravotním stavem svého dítěte.

Nesprávná praxe

K otázce se vyjádřilo i několik právních expertů. Ti sice připouštějí, že problém by vůbec nevznikl, pokud by zmocněnec podal návrhy dříve než pojišťovna, na druhé straně chápou, že případ je velmi výjimečný a rozhodnutí bruntálského soudu bylo překvapivé. Praxe soudů, které rozhodují o tom, že pohledávky zdravotních pojišťoven jsou přednostní, je podle několika oslovených expertů nesprávná.

Foto: Exekutorská komora

Prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík

„Takový výklad vede k absurdním situacím, když osoba, která si prošla traumatem, nedostává od pachatelů žádné prostředky, jež by jí pomohly se s traumatem vyrovnávat, zatímco zdravotní pojišťovna hospodařící s veřejnými prostředky ano. To u veřejnosti nevyvolává pocit spravedlnosti,“ řekl Právu prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

Jak oba předsedové soudů, které rozhodly rozdílně, konstatovali, problém je v tom, že podobné případy nemají oporu v judikatuře. „Tohle by měla být otázka pro Nejvyšší soud, aby se výklad zákona sjednotil,“ shodli se předsedové soudů v Bruntále a v Opavě.

Soud pustil žháře z Vítkova na svobodu

Krimi

Reklama

Výběr článků

Načítám