Článek
„Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené,“ řekl včera Právu člen předsednictva SPD a poslanec Radovan Vích.
Také předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v rozhovoru pro Právo prohlásila, že její klub bude bojovat velmi tvrdě. „Budeme vystupovat s využitím všech nástrojů, které nám dává zákon o jednacím řádu,“ uvedla Schillerová.
Všechny penze se budou kvůli vysoké inflaci v červnu ze zákona znovu mimořádně valorizovat. Vláda však chce z důvodu úspor menší navýšení, průměrný starobní důchod má namísto o 1770 korun měsíčně vzrůst jen o 750 Kč.
Rozhodnutí nepadlo, odmítl Fiala komentovat chystaná daňová a penzijní opatření
Vládní tábor musí změnu mechanismu prosadit nejpozději 21. března, aby začala platit na druhý den. Ve Sněmovně chce zpomalení červnové valorizace obhajovat na mimořádné schůzi 28. února. Ačkoliv už se připravuje na mnohahodinový obstrukční maraton a noci strávené ve spacácích na podlaze poslaneckých kanceláří, tak na omezení opozičních obstrukcí stejně nemá účinný nástroj.
To, že nemají páky, jak se s obstrukcemi vypořádat, koaliční politici připouštějí. „Můžeme omezit řečnické lhůty na dvakrát deset minut, ale počítám s tím, že to bude dlouhé,“ řekl Právu předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Je pravda, že přednostní práva jsou zneužívána markantním způsobem k naprostému blábolení, ale nepatřím k těm, kteří by chtěli radikální změny
Neomezeně ovšem mohou hovořit řečníci s přednostním právem, což jsou mimo jiné předsedové stran, poslaneckých klubů a vedení Sněmovny. Takových má opozice hned několik.
Podobnou situaci přitom Sněmovna zažila loni 16. února, kdy si lídr SPD Tomio Okamura vzal slovo a mluvil šest hodin, aby zabránil projednávání pandemického zákona. Poslanci schválili program schůze po 31 hodinách a mnoho z nich na parlamentní půdě nocovalo ve spacácích.
Přednostní právo zůstane nedotčené
O změnách jednacího řádu, který by jednání Sněmovny zefektivnil, se sice mluví už od minulého volebního období, ale i členové vládní koalice dnes přiznávají, že úpravy řádu – pokud se je podaří prosadit – jsou hudbou budoucnosti.
„Omezení by se zřejmě týkala až příštího volebního období,“ připustil pro Právo Jan Bartošek, místopředseda KDU-ČSL a šéf pracovní skupiny, která se úpravami jednacího řádu zabývá a už jich několik navrhla. Vedle interpelací na členy vlády se týkají i rozšíření termínů pro třetí čtení zákonů.
Finální znění návrhu na zvýšení věku odchodu do důchodu by mělo být zveřejněno v dubnu 2023. Vláda prý s navyšováním odchodu do důchodu v zákoně nepočítá, roli by ale měla hrát délka života a doba práce a placení odvodů. Hovoří se také o odlišné době odchodu do důchodu dle náročnosti profese.
Nejkontroverznější bod o omezení přednostního práva zůstane beze změny. „V parlamentech jiných zemí je přednostní právo mnohem více strukturované. Chtěli jsme jej omezit na třicet minut s možností se přihlásit opakovaně a v případě zneužívání by se to omezilo na dvě přihlášení,“ uvedl Bartošek. „SPD nám řeklo, že žádné změny nechce, ale aspoň odpověděli. Od hnutí ANO jsem i přes opakované výzvy žádnou odpověď nedostal,“ dodal místopředseda lidovců.
ANO opět chystá omezení délky proslovů ve Sněmovně
Bartošek chce ještě tento měsíc svolat koaliční jednání a domluvit se, jak se se změnami jednání Sněmovny vypořádat. „Jednání je nyní neefektivní, ale protlačení těchto změn na sílu nepokládám za správné. I vzhledem k tomu, že kdo je dnes ve vládě, může být příště v opozici. Pokud změny jednacího řádu projdou, tak patrně bez omezení přednostních práv,“ shrnul.
Předseda klubu ODS Marek Benda Právu řekl, že k prosazení změn jednacího řádu je skeptický. „Je pravda, že přednostní práva jsou zneužívána markantním způsobem k naprostému blábolení, ale nepatřím k těm, kteří by chtěli radikální změny,“ sdělil Benda. „Nemyslím si, že Sněmovna nefunguje, podle mě funguje bezvadně. Rozumím mladším poslancům, kterým blábolení vadí, ale já si myslím, že patří k parlamentní kultuře,“ podotkl.
Zase spacáky ve Sněmovně? Čeká se střet o volbu na dálku
