Zbytek srpna může být slunečný s letními teplotami

Příchodem srpna vstoupilo meteorologické léto do své poslední třetiny. Ačkoliv se nyní nacházíme v období s podprůměrnými teplotami, má většina území Evropy po prvních dvou letních měsících pozitivní teplotní anomálie.

V některých částech Evropy bylo až o 3 °C více ve srovnání s dlouhodobým průměrem z let 1991-2020. Naše území bylo chladnější, a proto byla hodnota anomálie nižší, přesto stále nad průměrem (zhruba o 0,6 °C).

Hlavním hnacím motorem nadprůměrných teplot byl neobvykle silný výběžek vysokého tlaku vzduchu nad jihozápadní Evropou, který přinesl kontinentu na přelomu června a července velmi intenzivní vedra. Především červen byl v hodně zemích teplotně rekordní.

Aktuálně se zdá, že podobné rozložení tlakových útvarů, které určovalo ráz počasí v první části léta, by mohlo přinést návrat letního počasí v jeho závěru. Celá situace je však zahalena velkou mírou nejistoty, zejména v oblasti střední Evropy.

Ale pěkně popořadě. První srpnový týden od 4. do 10. srpna ještě bude patřit u nás k těm chladnějším, přinese však zásadní zvrat ve vývoji počasí. V první části týdne ovlivní počasí nad Evropou tlaková níže Floris, která přinese výraznou studenou frontu a ta zasáhne většinu kontinentu.

Nad Evropu se poté začne přesouvat výběžek vysokého tlaku vzduchu, který by mohl udržovat tlakové níže a s nimi spojený chlad a vlhko nad severní Evropou. V důsledku toho by mohlo docházet k postupnému ubývání oblačnosti a oteplování, jak se bude šířit teplý vzduch z jihu.

Po dlouhé době bychom tak mohli na našem území zaznamenat teploty nad 30 °C. První tropický den tohoto měsíce by mohl přijít v pátek 8. srpna a další přijdou s velkou pravděpodobností o víkendu.

Nad celou situací však panuje velký otazník, protože není jisté, jak moc dokáže výběžek vyššího tlaku vzduchu udržet vliv oceánského proudění od našeho území. Modelové výstupy se zatím výrazně rozcházejí, předpovídaná denní maxima se pohybují od 25 až přes 35 °C a nejisté je i rozložení případných srážek, jejichž úhrny by však neměly být výrazné.

Podle dlouhodobého výhledu předpovědního modelu ECMWF se však zdá, že by podobné rozložení tlakových útvarů mělo vydržet i v dalších dnech. Nad západní Evropou by se měla vytvářet a udržovat tlaková anomálie podporující oblasti vyšší tlaku vzduchu, přičemž cyklonální ráz počasí by se měl držet dále nad severní Evropou.

V důsledku této synoptické situace se bude v polovině srpna zvyšovat šance na přetrvání teplejší vzduchové hmoty v oblasti západní a střední Evropy. To by znamenalo přítomnost tepelné kupole a s tím i související nižší srážkové úhrny. Vedra a sucha mohou být podobně intenzivní jako ty v první části léta.

V Česku však může být tato situace mnohem složitější kvůli bližší přítomnosti teplotního rozhraní mezi teplejším vzduchem na jihozápadě a chladnějším na severovýchodě. Modely sice přisuzují území Česka spíše teplému sektoru, ale nejsou vyloučené ani občasné průniky studeného vzduchu do centrální části Evropy.

Ve skutečnosti by to tedy mohlo znamenat, že počasí na našem území bude převážně slunečné s občasnými přechody okrajů studených front souvisejících s tlakovými nížemi v severní Evropě. Blízkost teplotního rozhraní by navíc mohla přinést příjemné letní teploty mezi 25 °C až 30 °C a intenzivnějším a dlouhodobým tropům bychom se mohli vyhnout.

Stabilní anticyklonální charakter počasí by v podstatné části Evropy mohl podle dlouhodobého výhledu pokračovat až do konce srpna. Teploty by se tedy měly nad naším územím pohybovat mírně nad průměrem, kdežto srážky pod průměrem.

„Po téměř měsíc trvajícím chladnějším a srážkově bohatším období, které jsme v průběhu léta již řadu let nezažili, se počasí s velkou pravděpodobností během srpna navrací k průběhu léta, jaký převažuje poslední desítku let, tzn. tedy teplejšímu a suššímu průběhu, uvedl ve svém dlouhodobém výhledu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Je však nutné vzít v potaz velkou míru nejistoty, která se týká podobně dlouhých výhledů počasí. Obzvláště v potenciálně složitější situaci na rozhraní vzduchových hmot, je vhodné brát předpovědi spíše jako orientační náznak možného vývoje v rozložení tlakových útvaru, které mohou určovat ráz počasí v Evropě.