Hutníci, strojaři, chemici? Vláda vybírá, kdo bude moci dřív do důchodu

„Náš záměr je cílit na lidi dlouhodobě pracující v profesích, které jsou fyzicky náročné, mají dopad na zdraví a není možné chránit pozici dalšími kompenzačními opatřeními,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Odbory požadují, aby dříve do důchodu bez krácení částky mohli pracovníci dosavadní třetí a čtvrté rizikové kategorie. Zaměstnavatelé by za ně platili vyšší odvody.

„Jde o práce, které při dlouhodobém výkonu výrazně zhoršují možnosti dalšího pracovního uplatnění těchto osob. Jde například o slévače a další profese v hutnictví a těžkém strojírenství, o práce v chemickém průmyslu a další práce v mnoha odvětvích ekonomiky,“ sdělil Právu místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Odbory spočítaly, že takových lidí by bylo až půl milionu. Podle Jurečky se ale dřívější penze bez krácení nemohou týkat vyšších statisíců zaměstnanců.

Jeho úřad s ministerstvem zdravotnictví chystají revizi kategorií a přezkoumání rizikovosti prací. Podle Jurečky je důležité najít „rovnováhu a transparentnost“ ve výčtu povolání a provozů, u nichž bude dřívější odchod do penze možný. Které profese by to mohly být, neupřesnil.

Snížený důchodový věk teď mají pouze horníci z hlubinných dolů a zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči.

Podle ministerstva zdravotnictví není kategorizace práce k definování tzv. náročných profesí pro dřívější odchod do starobního důchodu „ideálním nástrojem“.

„Příklad: pracuji v riziku expozice hluku – zaměstnavatel poskytuje osobní ochranné pracovní prostředky, aby riziku předcházel. Tedy zaměstnanec je pro riziko kategorizován v nejvyšším riziku, a to i přesto, že mu jsou poskytovány pomůcky, které sluch ochrání,“ argumentoval mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Doplnil, že ministerstvo zdravotnictví postaví svá doporučení k definování náročných profesí „na vědeckém a empiricky prokázaném základu“.

Dagmar Kužvartová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR Právu potvrdila, že o konkrétních parametrech dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance pracující v těžkých a namáhavých profesích nyní vláda jedná i se zástupci firem. „Potřebujeme znát přesnější údaje o počtech zaměstnanců v těchto pozicích a obecně i o vývoji na trhu práce v dalších letech. Česká ekonomika se mění a modernizuje, řada těžkých prací zaniká nebo zanikne,“ upozornila.

Díky novým technologiím a bezpečnostním opatřením se podle ní také snižuje vliv rizikových faktorů. „Vzhledem k tomu, jaká je dnes situace na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci právě v těchto pracovních pozicích, je každý jejich výpadek, byť postupný, pro firmy problémový,“ dodala. „Nemůžeme souhlasit s opatřeními založenými na výhradním zvýšení i bez toho vysokých sociálních odvodů zaměstnavatelů,“ doplnil Ladislav Minčič z Hospodářské komory.

Odbory se podle Samka negativního vývoje na trhu práce neobávají. „Jsme přesvědčeni, že k výpadku pracovníků vykonávajících tyto práce nebude docházet, pokud zaměstnavatelé zajistí i přiměřené mzdy. Vyšší pojistné by současně mělo motivovat zaměstnavatele k žádoucím inovacím, které by umožnily eliminovat rizika, která dnes vedou orgány hygienické služby k zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie rizika,“ míní odborář.

Podle předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Boženy Juraškové by vláda při nastavování důchodového věku měla zohlednit i různou psychickou zátěž v určitých profesích.

A upozorňuje, že třeba i sedavé zaměstnání je rizikovým faktorem pro nemoci spojené s aterosklerózou či vertebrogenními obtížemi.

Ekonom Filip Pertold, který je i poradcem Jurečky pro penze, navrhuje, aby se dřívější důchody odvíjely spíše od objektivně měřené délky důchodového pojištění.

„Pokud někdo začne pracovat brzy, to je po základní či střední škole, tak dosáhne na nekrácený důchod dříve. Není to přímo spojené s definicí náročné profese. Podle mě by se také měli lidé přesouvat z náročných profesí pryč, a ne je motivovat tam zůstávat, aby dosáhli na důchod dříve,“ uvedl pro Právo.

Vláda při svém nástupu slibovala zkrácení povinné doby pojištění z 35 na 25 let, ale ustoupila od toho.

Většina ekonomů míní, že důchodový systém by měl náročnost vykonávaných profesí do určité míry zohledňovat.

„Lidé, kteří vykonávali obzvlášť rizikové profese, se v mnohých případech dožívají nižšího než průměrného věku dožití. Kdybychom náročnost jejich profese nezohledňovali, tak by hrozilo, že v důchodu budou trávit podstatně kratší dobu než ostatní senioři, což bych považoval za obtížně obhajitelné,“ řekl Právu ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.