Článek
Ministerstvo obrany má pro letošní rok rekordní rozpočet 159 miliard korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2018. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale peníze často směřují na velké akvizice, zatímco jiné složky armády zůstávají stranou.
„Ministerstvo se zaměřuje na hodnotově významné projekty, například nákup stíhaček F-35, bojových vozidel pěchoty nebo tanků. Kvůli těmto akvizicím však přesouvá prostředky, což přispívá k nerovnoměrnému rozvoji armády,“ uvedli kontroloři ve své zprávě.
Zastaralá ženijní technika
„Některé složky, přestože jsou nezbytné pro celkovou funkčnost armády, zůstávají technologicky i kapacitně pozadu. Týká se to například ženijního nebo chemického vojska,“ uvádí zpráva. Technika ženistů je zastaralá, často i nefunkční, a to přesto, že ženisté jsou nasazováni i při živelních katastrofách, například při povodních.
Část ženijní techniky podle kontrolorů překročila životnost už před více než deseti lety. „Je poruchová a nemá požadované technické parametry. Tento nedostatek se v podstatě nemění od roku 2010,“ stojí v auditu. Podle NKÚ je důsledkem omezená akceschopnost ženijního vojska jak v rámci integrovaného záchranného systému, tak i v NATO.
Na problémy kontrolní úřad poukazuje dlouhodobě, současná kritika tak míří i na předchozí vlády.
Vojáci z Bechyně při nakládce montovaných mostů.
Podle NKÚ obrana v loňském roce vyplatila dodavatelům zálohy 71,3 miliardy korun. „Skutečnost, že byl rozpočet účetně vyčerpán, sama o sobě nezaručuje zlepšení obranných schopností České republiky,“ zdůraznili kontroloři.
Ministerstvo kritiku odmítá. „Nejde o mimořádné, ale plánované zálohové platby. Jejich cílem je rozložit financování nákladnějších projektů na delší období, snížit kurzová a inflační rizika a zároveň si zajistit co nejbližší termín dodávek,“ vysvětlil mluvčí resortu Petr Pešek.
Díky vyšším zálohám by měla armáda získat první stíhačky F-35 už v roce 2029. Do roku 2031 je ale budou využívat hlavně k výcviku českých pilotů v USA. Navíc jde zatím pouze o příslib výrobce Lockheed Martin.
Dalším problémem je infrastruktura pro nově pořizovanou techniku. Chybí například garáže pro samohybné houfnice Caesar, ale i mostní technika. „Obrana by měla prioritně nakoupit chybějící vybavení, například doprovodné a plovoucí mosty nebo kolové nakladače,“ doporučuje úřad. Výstavba garáží je podle registru smluv sice v plánu, ale ještě nezačala.
Kritika míří i na systém pořizování výstroje. NKÚ označil za neúčelný projekt tzv. výstrojního e-shopu, který měl vojákům umožnit její snadné objednávání. „Cíl, aby objednávkový systém využívali všichni vojáci a aby byl výdej výstroje jednodušší a rychlejší, nebyl v době ukončení kontroly splněn. Jelikož ministerstvo zároveň odložilo projekt zásilkové služby, hodnotíme prostředky vynaložené na elektronické objednávání jako neúčelné,“ stojí v auditu.
Obrana: „Přehlíží realitu trhu“
Ministerstvo obrany se proti zprávě ohradilo: „Realizujeme rozsáhlé modernizační projekty, které nelze financovat v jednom roce. Hodnocení NKÚ přehlíží realitu na trhu s vojenskou technikou.“
Za stíhačky F-35 zaplatila obrana na splátkách o více než 10 miliard korun oproti původnímu harmonogramu
Podle resortu jde standardní postupy, bez kterých by se klíčové akvizice nepodařilo zajistit, a navíc jsou kroky promyšlené. „Další urychlování dodávek by například u F-35 nedávalo smysl, protože je nutné vybudovat infrastrukturu a vycvičit piloty,“ doplnil mluvčí Pešek.
Mimořádná pozornost by dle NKÚ měla být věnována transparentnosti a doložení efektivnosti vynakládání peněžních prostředků při uzavírání mezivládních dohod o nákupu techniky, které ministerstvo v poslední době při realizaci strategických akvizic upřednostňuje.
Úřad při kontrole prověřil jedenáct klíčových oblastí. Zhruba polovina z nich byla nevyhovující, nebo splnila požadavky jen částečně. Podle kontrolorů jsou sice vidět snahy, které by měly přispět ke zvýšení akceschopnosti armády i naplnění cílů stanovených v rámci NATO, ale vyžaduje to důslednost při realizaci zakázek a dodržování termínů.
