Česko může do rostoucích výdajů na obranu počítat i zbraně a munici pro Ukrajinu

Závěry summitu NATO v Haagu říkají, že v případě problémů s čerpáním rozpočtu by bylo možné část prostředků vynaložit na vojenskou podporu Ukrajiny. Podle mluvčího ministerstva obrany Davida Šímy podepsaný dokument v Haagu tuto možnost předpokládá. „Ano, vojenská podpora Ukrajiny je započitatelná do obranných výdajů,“ uvedl.

„Spojenci potvrzují své trvalé suverénní závazky poskytovat podporu Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k naší, a za tímto účelem budou při výpočtu výdajů spojenců na obranu zahrnovat přímé příspěvky na obranu Ukrajiny a její obranný průmysl,“ stojí v dokumentu NATO.

Schválená dohoda o zvýšených výdajích na obranu do roku 2035 výslovně stanoví, že každý členský stát musí v budoucnu vynaložit částku nejméně 3,5 procenta HDP, aby „pokryl základní obranné požadavky a splnil cíle NATO v oblasti schopností,“ jak uvedl generální tajemník Aliance Mark Rutte.

K tomu lze přičíst až 1,5 procenta například na výstavbu infrastruktury. Česko má ale již nyní problém rozpočet vyčerpat. Důvodem jsou i přes nadstandardně vysoké splátky, prodlení v dodávkách vojenské techniky, ale i munice. Společným jmenovatelem je válka na Ukrajině a vysoká poptávka, kterou dodavatelé nestíhají uspokojit.

Například letos odesílá obrana na splátky budoucích stíhaček F-35 místo 7,4 miliardy korun o čtyři miliardy navíc., za což má přislíbeny rychlejší dodávky. Podle návrhu rozpočtu na tento rok je na celý projekt připraveno 135 miliard korun a dalších sedm miliard na inflační a kurzová rizika. Pokud se kurz koruny k dolaru zhorší, obrana bude muset tuto částku ještě navýšit.

O tom, jak obrana naloží se zvyšujícím se rozpočtem v nadcházejících letech a jestli část prostředků poskytne i na zbraně pro Ukrajinu, rozhodne zřejmě až příští vláda. Premiér Petr Fiala při nedávném rozhovoru pro Publico popřel, že by se Česko připojilo k dalším zemím a financovalo Ukrajině zbraně z USA.

O zbraních z Evropy se ale přímo nevyjádřil. Pouze zmínil podporu stávající muniční iniciativy. „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ uvedl.

Podle šéfa NATO Marka Rutteho zájem o nákup amerických zbraní projevily Německo, Velká Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko nebo Kanada. Mělo by jít například o nákup systémů protivzdušné obrany Patriot. I tyto země budou moci do zvýšeného obranného rozpočtu zohlednit výše zmíněné nákupy z USA.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi na svém území, pomohla loni napadené zemi dodat 1,5 milionu nábojů a dodávky pokračují i letos. V drtivé většině ovšem Česko nákupy přímo nefinancuje, ale zprostředkovává.